Sluneční hodinář a osobnost české gnómoniky František Mareš se narodil v roce 1926. Ve svém mládí navštěvoval základní školu v Klatovech, kde jsou umístěny dvoje malované historické sluneční hodiny. Jako chlapec je obdivoval, ale tehdy principy těchto hodin ještě neznal.Celým jeho celoživotním povoláním byla stavařina. Působil jako vedoucí stavební projektant, jako stavitel pozemních staveb a později měl vlastní soukromou projekční kancelář. Přibližně ve svých 65 letech dobrovolně zrušil živnostenské oprávnění a projekční a dozorovací kancelář. Tehdyse začal intenzivně věnovat slunečním hodinám. Konečně si tak splnil svůj sen. Dle tehdy dostupných možností se nejprve obhlížel, studoval, zkoušel, vypočítával, navrhoval, projektoval, vyráběl, instaloval a ověřoval různé typy a systémy slunečních hodin různých tvarů, velikostí a složitostí. Aby se seznámil s různými provedeními hodin a sehnal studijní materiál, vyjížděl i do zahraničí (Rakousko, Bavorsko atd.). Mimo jiné si také ověřoval vztah tamějších usedlíků ke slunečním hodinám. Při bilancování v roce 1996 přiznal vytvoření asi 40 slunečních hodin různých typů a projektů na 60. Protože byl skromný a svými úspěchy se nechlubil, nevíme ani kolik jich za svůj život vlastně zhotovil, obnovil a kolik jich zůstalo nerealizováno. Navštívil mnoho starostů obcí, ředitelů základních škol, školských úřadů, různých podniků, hvězdáren, útvarů kulturní a památkové péče, majitelů chalup, domků a chat s nabídkou vytvoření slunečních hodin. Všude se setkával s velkým zájmem o tyto artefakty. Bohužel projekce slunečních hodin a jejich realizace je veřejností nedoceněná. Málokdo byl ochoten uhradit cenu výrobních nákladů. Nikdy mu však nešlo o zisk. Tvrdil, že je dostatečně zabezpečený a ve svém věku si nepotřebuje tímto přivydělávat, byl by však rád, kdyby po něm v kraji zůstalo co nejvíce překrásných hodin. Vyrobil obsáhlou kolekci modelů slunečních hodin různých systémů, tvarů, funkcí i užití. Některé z nich jsou 5., 6. až 7 ciferníkové. Modely postupně vystavoval na různých místech a při různých příležitostech (výloha obchodu v centru Plzně, výstavní síň pobočky Rakouské knihovny, hvězdárny a planetária). Pro svou činnost postupně vytvořil tři přístroje. Každý z nich byl dokonalejší než ten předchozí. Pomocí nich byl schopen poměrně velmi rychle, spolehlivě a s maximální možnou přesností určovat azimut stěny. Jím navržené hodiny pak mohly fungovat s přesností jedné minuty. Měl zájem o spolupráci s obdobnými nadšenci jako byl sám. Hledal spřízněné duše v muzeích i hvězdárnách. Díky tomu jsme se v roce 1996 seznámili. Vyměňovali jsme si zkušenosti a poznatky ze své práce. Jako jednoho z prvních jsem jej informoval např. o úspěších při katalogizaci hodin. Nenechával si tyto informace pro sebe, šířil je dál. Díky němu se o nich dozvěděli v Národním technickém muzeu či v pražském planetáriu. Pečlivě pozoroval a zjišťoval, zda další hodiny, které objevil, nemohou být pro něho inspirací. Býval hodinami zaujat i přesto, že byly omšelé sotva patrné a nebo i chybně vyprojektované. I když poznal, že hodiny jsou gnómonicky chybné, vážil si jejich zhotovitelů - jejich přízni ke slunečním hodinám, aplikaci a propagaci. Některé jej zaujaly protože byly krásně upravené, zářící, jednoduché, moderní a dokonalé. Všechny poznatky byly pro něho poučením i vodítkem pro další práci. V posledních letech se přestal věnovat propagační a popularizační činnosti týkající se slunečních hodin. Byl si příliš vědom svého vysokého věku a věděl, že má již málo času, který mu zbývá. Zbytek svého života chtěl věnovat pouze nejen dalšímu studiu hodin, ale i jejich návrhům, výpočtům, projektování a jejich výrobě. Chtěl jich ještě mnoho navrhnout, vypočítat a vyprojektovat a ty menší vyrobit ve stále lepším a složitějším provedení úměrně s přibývajícími znalostmi a zkušenostmi z jejich výroby. Měl mnoho promyšlených a dokonce i vyprojektovaných hodin různých velikostí, tvarů a náplní, ale neúprosný čas a věk mu nedovolil všechny plány realizovat. Přestože byl v posledních letech hendikepován, tvorba slunečních hodin a jejich modelů mu dodávala elán do života.