František Pavlas

Narození

28. 2. 1931, Všesulov

Úmrtí

18. 7. 1994, Plzeň

Keramik František Pavlas se narodil 28. února 1931 ve Všesulově na Rakovnicku. Po studiích na Reálném gymnáziu v Rakovníku byl přijat na Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor matematika a výtvarná výchova. Tu studoval u profesora Karla Lidického, Cyrila Boudy a Martina Salcmana (1951-1953). V letech 1955-1960 pracoval v keramickém závodě Keramo v Kožlanech, kde se vyučil keramikem (točení na kruhu a lití forem).

Následně pracoval ve výrobním družstvu Chodovia Domažlice (1967-1975). Od počátku šedesátých let se věnuje volné tvorbě (tzv. svobodné povolání). S přáteli (Jaroslav Pleskal, Jiří Dítě, Zdeněk Jílek) si zařizují vlastní dílnu – na Košutce, poté (1975) již sám v Záluží u Třemošné (v prostorách bývalé kovárny); jako jeden z prvních využívá k výpalu propan-butan. Od začátku šedesátých let se účastnil řady mezinárodních výstav keramiky (Itálie, Španělsko ad.). Roku 1970 se stal členem AIC (Mezinárodní akademie keramiky) v Ženevě. Získal řadu českých diplomů (AIC Praha 1962, v Qualdo Taldino 1968 a 1969, kde v roce 1991 obdržel hlavní cenu Cum Aquisto v mezinárodní soutěži Socha pro město). Pod vlivem italského umělce Lucia Fontany, začíná František Pavlas přecházet od užitkové keramiky k abstrakním volným keramickým plastikám, dalším jeho vzorem byl španělský sochař Eduardo Chilida.

František Pavlas vytvořil řadu realizací pro architekturu (keramické objekty, reliéfy, stěny), ale věnoval se také drobné užitkové nebo zahradní keramice. Nejraději tvořil z šamotu. Jeho prvním dílem byl keramický reliéf v SOU Škoda na Skvrňanech (1966) dále se s jeho tvorbou můžeme setkat například na fasádě obchodního domu Centrum (spolu s Klementem Štíchou, z roku 1969-1972), v areálu bývalých učňovských škol na Lochotíně (dnes Střední průmyslová škola dopravní) – keramická plastika (ve spolupráci s architektem Miloslavem Hrubcem). Byl autorem dnes již zničené keramické stěny u Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni (1986), dále keramického obkladu chladicí věže Domu kultury (1984-1985), keramických stěn a fontány v areálu bývalého Výstaviště EX Plzeň (1970-1973), ve spolupráci s architektem Klementem Štíchou. Poslední plastiku vytvořil v roce 1992 a to keramickou plastiku Kvadratura kruhu v tehdy nově vybudovaném areálu ZČU na Borech (plastika dodnes existuje a dnes je součástí kavárny Crosscafé). 

Tvorba z jiných měst a obcí čítá také mnoho položek s nich nejznámější jsou: Keramický reliéf pro Kulturní dům Fontána v Chříči (okres Plzeň-sever) (1973), Keramické plastiky na dětském hřišti ve Stříbře (1976), Nástěnný reliéf v elektrárně v Tušimicích (1976), reliéf Jaro pro ZŠ v Plasích (1980), Keramický obklad krbu a stěn v hotelu Golf v Mariánských Lázních (1980), Keramické stěny pro nákupní středisko v Praze na Lhotce (1983). Zajímavá realizace je v atriu městského divadla v Trutnově, kde byl Pavlasův reliéf umístěn až mnoho let po jeho smrti (2001).

Celkově tvorba Františka Pavlase byla velmi rozsáhlá, bohužel sám autor si neevidoval své práci ani je nedokumentoval a tak jeho archiv obsahuje jen několik fotografií z výstav a dvě fotografie jak tvoří ve svém ateliéru keramickou stěnu pod Divadlem. Bohužel díky tomuto nedostatku asi již nikdy nebude jeho tvorba úplně zmapována.

K rozvoji keramiky v šedesátých letech přispívá pořádání sympozií (Bechyně od roku 1966) a řady kolektivních (Mezinárodní výstava současné keramiky v Praze, 1962) nebo autorských výstav. V keramické tvorbě se užívají reliéfy, keramické stěny, panneau, kachle, dlaždice, obklady, vázy, květníky nebo žardiniéry (nádoba nebo stojan na květiny). Rozvíjí se také volná plastika z keramiky. Začíná se experimentovat s prefabrikovanými obklady, například glazované hurdisky (byly využity např. na československý pavilon Expo v Montrealu, realizaci navrhlo trio keramických výtvarnic – Hladíková, Mírová, Rychlíková).

Do tvorby Františka Pavlase se (po zahraničních zkušenostech) v čím dál větší míře prolíná abstrakce. Ve svých dílech využívá geometrické tvary (jejich průniky), plastiky nezdobí dekorem, pouze je do glazur namáčí, polévá.[2] V roce 2001 byla představena jeho tvorba v Galerii města Plzně, ve stejném roce bylo jeho dílo součástí výstavy Ohlasy kubismu v Plzni.

Dne 18.7.1994 se keramik František Pavlas rozhodl dobrovolně odejít ze života.

[1] Spolupráce výtvarníka s architektem: přehled prací za rok ... Praha: Dílo, 1981. S. 62.
[2] Více o jeho tvorbě viz Jílková, Magdalena. František Pavlas: pokus o monografii: bakalářská práce. Plzeň: [Západočeská univerzita, Fakulta pedagogická], 2004. S. 12.


Literatura a prameny


Trvalý odkaz

http://krizkyavetrelci.plzne.cz/katalog/polozka/100015/ (identifikátor: 100015)


Přehled děl

Celkový počet děl: 39

Ukázka díla
Ukázka díla
Ukázka díla
Ukázka díla

"Žák a sešit" Odstraněno

Ukázka díla
Ukázka díla
Ukázka díla
Ukázka díla
Ukázka díla
Ukázka díla
Ukázka díla
Ukázka díla
Ukázka díla
Ukázka díla
Ukázka díla
Ukázka díla
Ukázka díla
Ukázka díla
Ukázka díla
Ukázka díla
Ukázka díla
Ukázka díla
Ukázka díla
Ukázka díla
Ukázka díla
Ukázka díla
Ukázka díla
Ukázka díla
Ukázka díla
Ukázka díla
Ukázka díla
Ukázka díla
Ukázka díla
Ukázka díla
Ukázka díla
Ukázka díla
Ukázka díla
Ukázka díla
Ukázka díla