Václav Koukolíček

Narození

20. 5. 1900, Zlonice

Úmrtí

17. 5. 1967, Rokycany

Narodil se 20. května 1900 ve Zlonicích u Slaného a s rodinou se zanedlouho přestěhoval do Rokycan. Vystudoval na odborné kamenosochařské škole v Hořicích a během první světové války se vrátil domů a vyučil se u svého otce cukrářem. Současně se od roku 1917 vzdělával u plzeňského sochaře Vojtěcha Šípa, a poté u profesorů Josefa Mařatky a Karla Štipla na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (1924-1928), kde získal titul akademického sochaře. Studijní cesty ho zavedly do Německa, Francie a do Itálie. Pracoval i v polském Lublinu. Brzy po absolutoriu založil v Rokycanech svůj vlastní kamenosochařský závod a uměleckoprůmyslový ateliér, který stál za domem č. p. 134/II.

Koukolíček realizoval monumentální pomníky, funerální plastiky, reliéfy, pamětní desky i dekorativní a zahradní sochy, jubilejní plakety a ceny pro sportovní spolky. Ztvárnil řadu sochařských portrétů a zajímavých ženských figur. Charakteristická je i jeho komorní bytová plastika.

Většina jeho tvorby pochází z doby po druhé světové válce, ale před rokem 1939 pracoval například na rokycanském pomníku Jana Žižky, bustě na hrobě starosty Antonína Hořice, plastice Dělnická madona nebo pamětní desce publicisty Adolfa Srba. Podílel se také na sochařské výzdobě sokoloven v Rokycanech, Zbiroze a Dobřívě.

V poválečném období se v jeho díle objevuje výrazně pracovní tématika pod vlivem civilismu a portréty. Pro Rokycany vytvořil například plaketu Mistra Jana Rokycany, pamětní desku vedoucího odbojové skupiny Františka Řehoře, pamětní desku americké armády na radnici, pomník obětem fašismu před vlakovým nádražím, sochu padlého bojovníka na hrobě umučeného ředitele záložny Augustina Poura, reliéfy na bytových domech v ulici Mládežníků, vlys Slunce, voda a vzduch na zadní stěně hlavní budovy nemocnice, sochy Ženy a Dělníka u nemocnice, nebo pamětní desku umučeným pracovníkům rokycanské záložny. Nerealizovaným projektem se stal jeho pomník Mistra Jana Husa pro rokycanskou Stráň.

Na Rokycansku patří k jeho pracím například pomník Matce ve Svojkovicích, pomník pilota Vojtěcha Ptáka v Mýtě nebo Masarykův pomník ve Volduchách. V Dobřívě vytvořil pamětní desku zastřeleného Aloise Kalivody a pomník padlým. Jeho pětimetrová plastika Práce a kultura zdobí kulturní dům v Hrádku. V Radnicích zhotovil pamětní desku umučeného ředitele spořitelny Emila Šťastného a v Těních desku ovocnáře Ing. Jana Opatrného. Ve Zbiroze ve Vlčí jámě najdeme jeho sochy pěti vlků a na hájovně v Líšné desku věnovanou malíři Mikoláši Alšovi.

Co se týče Plzně jsou známá dosud tato díla:

Pamětní deska obětem II. světové války na sokolovně v Bolevci, reliéf Umírající oráč na hrobě rodiny Salcmanových v Bolevci (nenalezeno), medailon hudebního skadatele Stanislava Sudy na Ústředním hřbitově.Spolupracoval též se sochařem Jaroslavem Votlučkou a spolu vytvořili reliéfy při válečné obnově Hlavního nádraží v Plzni a dnes již zničenou fontánu Ryby pod Velkým divadlem. Pro Plzeň vytvořil i bystu loutkáře Karla Nováka.

Václav Koukolíček zemřel 17. května 1967 v Rokycanech, kde je i v místním muzeu zachována jeho pozůstalost. 

 

 

 

s laskavým svolením: 

Mgr. Martina Merglová Stránská

Oddělení historie a společenských věd

Ul. J. Knihy 146, 337 01 Rokycany

Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech,


Trvalý odkaz

http://krizkyavetrelci.plzne.cz/katalog/polozka/100303/ (identifikátor: 100303)