Sklářský návrhář a výtvarník Vratislav Šotola narozený 9.5.1931 v Heřmanově Městci byl vedle Františka Víznera, Adolfa Matury nebo Pavla Hlavy jedním z velikánů současného českého skla, a zároveň jedním z hlavních sklářských výtvarníků druhé poloviny 20. století. Zanechal za sebou bohatou tvorbu, od monumentálních prací spojených s architekturou po drobné nádobky. Všechno sklo, které navrhoval, mělo praktický účel (formy na bábovky, sklenice i na první pohled obyčejné pivní půllitry) V  letech 1946 až 1948 studoval na Státní odborné škole v Kamenickém Šenově odkud přestoupil na Vyšší průmyslovou školu sklářskou v Novém Boru, kde tehdy jako pedagog působil Stanislav Libenský. Ve studiu pokračoval v ateliéru užité malby a skla profesora Josefa Kaplického (otce Jana Kaplického) na VŠUP v Praze v letech 1949 – 1954. V letech 1958 – 1962 Šotola pracoval jako výtvarník v technicko-výtvarném středisku n.p. Borské sklo. Zde se zabýval návrhy malovaného a broušeného skla, včetně experimentů s barevně vrstveným a probrušovaným sklem, navrhoval i foukané tenkostěnné sklo. V letech 1962 až 1979 pracoval v Ústavu bytové a oděvní kultury  v Praze jako výtvarník a teoretik. Od konce 60. let se Šotola systematicky věnoval lisovanému užitkovému sklu a jeho koncepci ovlivňoval i v letech 1979 – 1988 kdy byl zaměstnán jako výtvarník podniku Sklo Union k.p. OBAS a zároveň působil i jako předseda podnikové výtvarné rady a člen výtvarné rady koncernu. Kromě lisovaného skla proslul Vratislav Šotola i kolekcí váz, žardiniér, talířů a mís z probrušovaného vrstveného barevného skla, která vznikla ve spolupráci se sklářskými závody Crystalex, většinou během Šotolova působení v ÚBOKu, některé jeho návrhy vyráběl také Moser. Šotola se zabýval se od roku 1964 i návrhy rozměrných světelných plastik pro architekturu.

V roce 1985 si Vratislava Šotolu společně s Pavlem Hlavou a dvojicí Libenský & Brychtová přizval Ing. arch. Miloslav Hrubec, aby doplnili interiéry tehdy právě dokončovaného Domu Kultury v Plzni. Vratislav Šotola zde vytvořil zajímavé zrcadlové stěny tvořící iluzi malého bludiště. Bohužel veškerá sklářská tvorba byla společně s demolicí Domu Kultury nenávratně zničena.

Sklo Vratislava Šotoly tvořilo součást prestižních kolekcí, které reprezentovaly Československo na mezinárodních výstavách včetně EXPO 1958 v Bruselu a v Montrealu 1967, expozici Glass 1959 v americkém Sklářském muzeu v Corningu, kde byly jeho práce za uplynulých padesát let ve výběru světové produkce uměleckého skla. Práce Vratislava Šotoly jsou vystaveny ve stálé expozici moderního a současného umění v Národní galerii v Praze, Veletržním paláci. Je zastoupen v řadě uměleckých sbírek. Vratislav Šotola se bohužel uvedení této kolekce nedožil, zemřel v lednu 2010.