Gustav Nosek (1887-1974) byl významný český řezbář a loutkoherec, který se nesmazatelně zapsal do historie českého loutkářství především vytvořením postavy Hurvínka.

Pocházel z významné plzeňské řezbářské rodiny Nosků. Lásku k loutkovému divadlu v něm probudil jeho dědeček František Nosek, který ho učil základům řezbářského řemesla. V roce 1901 se začal učit u plzeňského řezbáře Brože. Po vyučení cestoval jako tovaryš do Vídně a Německa, kde v Augsburgu působil jako loutkoherec v českém spolku Včela.

Po návratu pracoval jako modelář ve Škodových závodech v Plzni. Počátkem 20. let začal spolupracovat s Josefem Skupou v Loutkovém divadle Feriálních osad jako řezbář, jevištní mistr a vodič loutek. V roce 1930 opustil Škodovku, aby se mohl plně věnovat divadlu.

Jeho nejvýznamnějším dílem se stalo vytvoření loutky Hurvínka v roce 1926, kterou vyřezal jako překvapení pro Josefa Skupu. Hurvínka technologicky vylepšil specifickým upevněním očí, které lze obracet "v sloup". Dále pro divadlo vytvořil v roce 1930 loutku Máničky a podle návrhu Jiřího Trnky také psa Žeryka, kterého sám vodil a mluvil. Celkem vytvořil pro Skupovo divadlo více než 650 loutek.

Po roce 1945 se odstěhoval do Svatavy u Sokolova, kde vybudoval loutkové divadlo se Spejblem a Hurvínkem, které však bylo po roce 1948 komunisty zrušeno. V seniorském věku žil v Chebu, kde pomáhal místní loutkové scéně zvané Myšárna. Na domě v Chebu, kde žil, je umístěna jeho busta od sochaře Milana Váchy, odhalená v roce 1988.

Gustav Nosek zemřel 1. února 1974 v Chebu, ale jeho odkaz žije dál především v postavě Hurvínka, která se stala jednou z nejoblíbenějších loutkových postav v české kultuře.