Katalog drobného umění na území Plzně
Mapujeme drobné umění jako jsou sochy, plastiky, mozaiky či drobné sakrální památky.
Československá ikona funkčních plastik Jiří Novák vytvořil pro tehdejší Výstaviště dvě z jeho tehdejších mnoha navržených dětských prolézaček. Funkční plastika není nic jiného než výtvarné dílo, které plní funkci nejen výtvarnou ale i praktickou. Rozvoj funkčních plastik začal po druhé světové válce především ve Velké Británii nebo Nizozemí, kde stojí za zmínku především Aldo van Eyck, který v Amsterdamu a okolí přetvořil mnoho dětských hřišt. První funkční plastika u nás byla vytvořena Eleonorou Haragsimovou v roce 1960 a jmenovala se Ryba a byla umístěna v Praze, na Alšově nábřeží, pod vedením profesora Jana Kavana, který otevřel první ateliér, který se zaměřoval práve na funkční plastiky. Naše prolézačky začli vznikat v roce 1961, kdy se autor zúčastnil výstavy Bloku tvůrčích skupin, kde vystavil návrhy těchto prolézaček a pro pražskou Invalidovnu. V roce 1963 byly prolézačky umístěny na finální místo, do prostoru tehdejšího Výstaviště (Dnes obchodní centrum Plaza). Jednalo se o dvě konstrukce vysoké 250 a 300 cm, složené ze svařovaných trubek, a různěbarevného laminátu, asymetrické konstrukce s perforovanými otvory s možností variability. Osud těchto prolézaček není dosud znám. Menší z nich byla přenesena ještě v průběhu šedesatých let do dětského koutku za tehdejší Císařský sál na Lochotíně, kde zřejmě v 70. letech zanikla. Druhá prolézačka vydržela na Výstavišti déle, ale vzala za své při komplexní úpravě areálu též v 70. letech. Prolézačky zřejmě byly značně zchátralé - zde se ukázalo že kov není přílš vhodným materiálem na dané plastiky. Do dnešních dob se mnoho funkční plastik nedochovalo. Než byla zhodnocena jejich umělecká kvalita, byla valná většina v devadesátých letech zlikvidována, neboť nevyhovaly pozdějším normám (výška, ostré hrany, materiál atd.). Posledními funkčními plastikami v Plzni zůstávájí Veselákova "zvířata" na Skvrňanech.