Na náměstí Republiky byly čtyři kašny, někdy se uvádí že tři ale to není pravda. První dvě obyčejné empírové kašny vznikly v roce 1833 na jihovýchodní a jihozápadní straně náměstí, jejichž autorem je kameník Jan Krásný a jeho zeť Šimon Schelle, na severní stranu náměstí přibyla kašna až téměř o dvacet let později. Opět je dílem kameníka Šimona Schelleho a byla postavena jako poslední až v roce 1852. 

Tato kašna stala naproti Císařskému domu, tedy vedle Morového sloupu a byla ozdobená sochou Ludvíka Wildta Lédy s labutí. Léda byla známá antická postava, milenka Dia, manželka Spartského krále Tyndarea a také matka Blíženců - Castora a Polluxe. O Lédě se zmiňuje i Homér. Lédino objetí s labutí bylo oblíbeným antickým motivem a nejznámější takovou sochou můžeme najít v Kapitolském muzeu v Římě. 

Kašna, stejně jako všech 12 dalších plzeňských kašen bylo pro nepotřebnost postupně v letech 1890 -1892 odstraněno bez náhrad. Socha Lédy s labutí neměla takové štěstí jako Žumbera a dnes by se měla nalézat v lapidáriu na zámku Kaceřov na severním Plzeňsku.