Židovské desatero přikázání, známé jako deset slov neboli dekalog (hebrejsky Aseret ha-dibrot), tvoří základ etických a náboženských pravidel v judaismu i křesťanství. Bylo dáno Mojžíšovi Bohem na hoře Sinaj. 

V židovské tradici se Desatero vnímá jako ústava Božího lidu a začíná prologem (prvním výrokem), který zdůrazňuje Boží vysvobozující moc. 

Znění židovského Desatera (podle knihy Exodus 20,2-17):

1. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, který tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.
2. Nebudeš mít jiné bohy přede mnou. Nebudeš si dělat modly ani žádné zpodobnění toho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí.
3. Nevezmeš jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo.
4. Pamatuj na den odpočinku, abys jej světil. Šest dní budeš pracovat a konat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinku, zasvěcený Hospodinu, tvému Bohu.
5. Cti svého otce i svou matku, ať jsi dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.
6. Nezabiješ.
7. Nesesmilníš.
8. Nepokradeš.
9. Nepromluvíš křivého svědectví proti svému bližnímu.
10. Nebudeš dychtit po domě svého bližního. Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu. 

Židé si připomínají Desatero během svátku Šavuot, který je označován jako "čas darování naší Tóry".