Jaroslav Mašek 4.1.1891 Plzeň - 29.11.1926 Dobřany, uváděn též Postřekov) byl český malíř

Narodil se v Plzni v rodině bednáře Karla Maška. Od raného věku projevoval umělecké nadání. V roce 1907 začal studovat na pražské Malířské akademii. Během studií postupně prošel ateliéry profesorů Bohumíra Roubalíka, Maxmiliána Pirnera a následně speciální školou vedenou profesorem Hanušem Schwaigerem. 
Již v rámci studií nebo krátce po nich Mašek objevil Chodsko, které ho natolik uchvátilo, že se tam rozhodl usadit natrvalo, konkrétně v Postřekově. V letech 1912–1913 zde pobýval a intenzivně maloval vesnické a folklórní motivy.
Jeho tvorba je ceněna pro svou autentičnost a hluboké spojení s regionem. Znázorňoval každodenní život Chodů, práci na poli, místní kroje a podobizny lidí. Odbornou kritikou bylo jeho dílo označeno za "opravdové, poctivé a znamenité úrovně umělecké". 
Od konce roku 1913 do konce první světové války sloužil jako voják, což přerušilo jeho uměleckou dráhu. Po návratu z války v letech 1919–1920 pokračoval v malování krajin a podobizen. 
Jaroslav Mašek vystavoval svá díla na mnoha místech, zejména v Plzni. Významná byla například výstava v muzejní dvoraně v Domažlicích v listopadu a prosinci 1921, kde vystavoval společně s Janem Paroubkem.
Život Jaroslava Maška byl předčasně ukončen. Zemřel v mladém věku pouhých 35 let 29. listopadu 1926 v Dobřanech (některé zdroje uvádí Postřekov). V roce 1928 se konala jeho posmrtná výstava s názvem "Jaroslav Mašek, malíř Chodska". Jeho krásná díla se dodnes objevují v aukcích. 

Jaroslav Mašek měl staršího bratra Karla který byl též významným malířem 

Na jeho památku mu byl 25.5. 1930 odhalen pomník od jeho velkého přítele Vojtěcha Šípa a jedná se o jednu z nejlepších prací sochaře. Je vyhotoven z českého mramoru a znázorňuje Maška jako poutníka klesajíciho se štětcem v ruce na omšelý balvan (obraz Chodska) s horskou vegetací, malíři ještě naposledy hraje na tváři úsměv, záblesk myšlenky. Nad ním chodské děvče žaluje nebesům s rukama na čele stisknutýma nad ztrátou vzácného umělce v letech nejlepších.

Při této velké slavnosti zazpíval plzeňský sbor Smetana, promluvil předseda Výtvarného odboru Osvětového svazu v Plzni František Václav Eisenreich či Dr. Matouš Mandl, náměstek starosty Plzně a zástupci města Domažlic a Klatov. 

I když byli malíři Maškové ve své době významnými umělci, dodnes se nejedná o čestný hrob města Plzně