Plzeňská deska

Kategorie

Pamětní desky

Materiál

žula

Autor

(nejsou uvedeni)

GPS souřadnice

49.741957, 13.388285

Rok

(není uveden)

Adresa

Koterovská 373/5

Přístupnost

veřejné

Městský obvod

Plzeň 4, Východní Předměstí

Fotografie díla
Autor/zdroj: Pavel Švejda, rok: 2016, © CC-BY-SA 4.0
Plzeňská deska nebo plzeňská dlažba je termín, kterým nejen kamenické firmy označují dlažbu z velkých pravidelných kamenných desek kladených na příčnou průběžnou spáru.

Plzeňské desky se používaly v Plzni od konce 19. století do 2. světové války a pro jejich užití platila přísná pravidla. Desky byly používány jak ve středověkém jádru města, tak i v nově vznikajících městských čtvrtích.

Časté dláždění “plotnami” souvisí s blízkostí kvalitní modré žuly na Štěnovicku. Štěnovická žula byla vyhlášeným stavebním materiálem nejen v Plzni, ale také v Praze.

Žulové plotny byly kladeny "na vazbu", tj. se střídáním desek stejné šíře avšak různé délky. Lícová strana je opracovaná, zatímco strana rubová byla upravována jen hrubě. Rubové "břicho" nabývá různých tlouštěk.

Patrně pro časté užívání deskového dláždění v Plzni a spojení s blízkou těžbou se pojem “plzeňská dlažba” ujal i mimo západočeskou metropoli.

Povrchy ulic významně dotváří genius locci města a je škoda, že na mnoha místech je staletími ověřená dlažba nahrazována. Ve Správě veřejného statku města Plzně je vylomených plzeňských desek v řádu stovek.

Kamenné desky představovaly vždy nejkvalitnější povrchy, například na nádvořích zámků a u význačných budov. V Plzni se deskami dláždily i méně významné, většinou pochozí komunikace.

Každé město má svůj “kámen” a jím definovanou uliční texturu. Druhy použitých kamenů byly vázány na výskyt dané horniny. Jinde to mohla být třeba opuka, pískovec či mramor. Město od města se mohl lišit i způsob kladení dlažby. Známá je například tzv. pražská mozaika, kdy se drobné mramorové kostky kladou do dvojbarevných geometrických obrazců.

Obrubníky, které tvoří přechod mezi vozovkou a zvýšeným chodníkem, začaly vznikat až v 19. století. Pozůstatkem neobroubených ulic jsou tzv. odrazníkové kameny, které již od středověku sloužily k ochraně nároží domů před koly povozů. I v Plzni můžeme odrazníkové kameny nalézt.

Z knihy Slavné plzeňské firmy a podnikatelé nakladatelství Starý most: Ve dvoře v Koterovské 5 založil roku 1866 svoji továrnu mistr kamenický Jan Cingroš. Zde (viz bod v mapě) lze dodnes vidět autentickou originální dlažbu včetně slavné plzeňské. Ta se dostala i do jiných měst tehdejšího mocnářství. Dokonce se tu dochoval i vzorník dlažby a obrubníků. Cingroš jako první v tehdejším Rakousko-Uhersku použil při zpracování kamene parní sílu. Tím výrazně zefektivnil opracování kamene na výrobu obrubníků, dlažby i podstavců pod sochy. Dosáhl i tehdy nejvyššího uznání u císařského dvora – stal se dvorním mistrem kamenickým  císaře Františka Josefa I.

(hej)


Trvalý odkaz

http://krizkyavetrelci.plzne.cz/katalog/polozka/2298/ (identifikátor: 2298)