Karyatida je v architektuře socha ženské postavy, která plní nosnou nebo dekorativní funkci sloupu či pilíře. Nahrazuje tak běžné architektonické prvky a na hlavě obvykle nese kladí nebo římsu. 

Karyatidy jsou typicky oděné do dlouhého, řaseného roucha (chitón nebo peplos) a tíhu nesou na hlavě, často s hlavicí ve tvaru košíku (kalathos). Jejich ruce bývají podél těla nebo drží symbolické předměty, jako květinu či obětin

Mužským protějškem karyatid jsou atlanti, kteří bývají zobrazováni jako siláci nesoucí břemeno na ramenou nebo rukama.

Název pochází od dívek z města Karyai v Lakónii, které se účastnily každoročních slavností bohyně Artemis. Podle jedné z teorií byly po perských válkách ženy z Karyai zotročeny za to, že stranily Peršanům, a jejich zobrazení jako nosných sloupů mělo být výrazem jejich potupy.

Poprvé se objevily ve starověkém Řecku a jejich nejslavnějším příkladem je předsíň Chrámu Erechtheion na athénské Akropoli, postaveného kolem roku 420 př. n. l.. V pozdějších obdobích, jako je manýrismus, baroko a klasicismus, se móda karyatid vrátila, často však už jen jako dekorativní prvek. 

V Plzni je můžeme najít v Koperníkově ulici, na Americké třídě, na portálu zámku v Křimicích a ve Velkém divadle.