Betonové sousoší medvědů od sochaře a medailéra Břetislava Holakovského již od šedesátých let slouží v plzeňské zoologické zahradě jako tzv. funkční plastika, tedy umělecky ztvárněná prolézačka.

Betonové sousoší medvědů o rozměrech 195 x 100 x 145 cm od sochaře a medailéra Břetislava Holakovského již od šedesátých let slouží v plzeňské zoologické zahradě jako tzv. funkční plastika, tedy umělecky ztvárněná prolézačka. Patří patrně k jeho nejznámější sochařské realizaci ve veřejném prostoru, a to především díky svému umístění a také tomu, že plní svou funkci jako netradiční dětská prolézačka. Autor vhodně využil propojení dvou sedících medvědů, jako dětská prolézačka tak skýtá možnost úkrytu nebo řadu dalších možností, svým estetickým pojetím k tomu přímo vyzývá. Takovéto „funkční plastiky“ jsou (nebo byly) umístěny v řadě sídlišť (Cheb, funkční plastika Vítězslava Eibla – odstraněna, Praha – experimentální sídliště Invalidovna, dětská prolézačka od Miloše Zeta).

Forma těchto plastik (a dalších plastik z druhé poloviny 20. století) odkazuje na inspiraci tvorbou Henryho Moorea, anglického sochaře a kreslíře, která v našem prostředí v tomto období nebyla ojedinělá. Stejně tak se často setkáváme s tématem přírody, přímo sochu nebo sousoší medvědů můžeme najít v Mariánských Lázních u Medvědího pramene. Je zde umístěna pískovcová socha medvěda od sochaře Vítězslava Eibla, v Praze 2 v parku Na Folimance je umístěno pískovcové sousoší Medvědí rodina z roku 1976 od sochaře Václava Frydeckého. V tvorbě Břetislava Holakovského se s motivy fauny a flóry můžeme setkat v řadě reliéfních plastik (Rašení, Holubice pro transfuzní stanici v Plzni), ale i plastik volných (Rašení, Květ vědení ad.).