Hokejisté

Kategorie

Vetřelci a volavky

Materiál

beton, bronz

Autor

Vitězslav Eibl

GPS souřadnice

49.736329, 13.378174

Rok

kolem roku 1970

Adresa

Štefánikovo nám.

Přístupnost

veřejné

Městský obvod

Plzeň 3, Jižní Předměstí

Fotografie díla
Autor/zdroj: Pavel Cvrček, rok: 2019, © CC-BY-SA 4.0
Sousoší hokejistů z betonu a bronzu je dílem Vízězslava Eibla. Je umístěno před zimním stadionem, který byl vystavěn v letech 1966-1970.

Autorem sochy z betonu a bronzu je Vítězslav Eibl. Rodák z jižních Čech, vystudovaný keramik, který celý svůj tvůrčí život prožil v Čechách západních, v Mariánských Lázních. Toto sportovní sousoší stojící před zimním stadionem v Plzni bylo zhotoveno ve spolupráci výtvarníka s architektem a bylo osazeno kolem roku 1970. Zimní stadion vznikl v letech 1966-1970 zastřešením stadionu otevřeného, a to podle vítězného architektonického návrhu Vladimíra Urbance, Pavla Janečka a Ladislava Švábka z roku 1964. Architekti byli členy plzeňského Stavoprojektu, resp. Střediska architektonické tvorby v Mariánských Lázních. Zde se nabízí vysvětlení, proč byl sochaře, keramika a malíře Vítězslav Eibl osloven, aby zhotovil pro zimní stadion výtvarné dílo, které vyplňuje prostor před hlavními vstupy do stadionu.

Stejně tak jako stavba zimního stadionu samotná, má také sousoší hokejistů jistě svoji estetickou hodnotu. Není to jediná Eiblova realizace ze sportovního prostředí, na přelomu 50. a 60. let vytvořil sochu Závodníka (1959, pískovec) nebo Gymnastky (1961, sádra), kde již můžeme nalézt podobné abstrahující výrazové prostředky. Nejvíce se však Hokejisté přibližují Eiblově soše s názvem Zima (1965, cín) nebo také Funkční plastice z chebského sídliště, která byla na dětském hřišti využívána jako prolézačka (byla bohužel odstraněna). Forma těchto plastik odkazuje na inspiraci tvorbou Henryho Moorea, anglického sochaře a kreslíře, která v našem prostředí v tomto období nebyla ojedinělá. Dalším inspiračním zdrojem pak byly dozvuky bruselské výstavy EXPO 58, na kterou odkazuje stavba zimního stadionu samotná, a to zaobleným tvarem přilehlé restaurace. Za dalšími Eiblovými realizacemi se musíme vypravit do Mariánských Lázních, Sokolova a dalších měst, kde autor realizoval řadu soch, pomníků a pamětních desek i po roce 1989.


Literatura a prameny