MUDr. František Šimer byl prvním profesorem vnitřního lékařství, zakladatelem biochemie na Slovensku a hlavním organizátorem odbojové organizace ÚVOD a MUDr. Vilém Hlinka byl lékař-internista, asistent MUDr. Šimera a též hlavním členem organizace ÚVOD

František Šimer vystudoval v Praze akademické gymnázium, později studoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a začal pracovat jako lékař v nově budované klinice v Bratislavě. Zde se vypracoval na špičkového lékaře a vědce, založil zde ústav biochemie a spřátelil se zde s významným slovenským lékařem MUDr. Ladislavem Dérerem. Po vyhlášení fašistického Slovenska odešel do plzeňské nemocnice kde se stal v červenci 1939 primářem interní kliniky. V létě roku 1941 přijal jako pacienta Václava Rusého (trpěl hemofilií), který patřil k předním organizátorům odbojové organizace ÚVOD. Během svého léčení získal MUDr. Šimeru i jeho asistenta MUDr. Hlinku ke spolupráci v odboji. Jejich cílem bylo nejen léčit ale i ukrývat v nemocnici ilegální pracovníky.

Oba lékaři vyčlenili na interně jedno lůžko, kde se "léčili" vedoucí pracovníci odboje, pronásledovaní gestapem. Tito ilegalisté byli nejprve přijati na rentgenu, kde mohli nerušeně předat různé dokumenty, vzkazy a pokyny. Spojení se světem jim zajišťovala jejich osobní sekratářka řádova sestra Berthilda (vlastním jménem Margita Lukačovičová).

Mezi osobnosti, kteří na plzeňské interně našli útočiště patřili mimo jiné pplk. Tomáš Berka, velitel jinonického akcízu Karel Prokop, JUC. Vítězslav Dvořák, člen městské rady v Praze Václav Linhart,parašutista Oldřich Dvořák a další. Během této doby dostali odbojáři nezbytné informace ale také nové doklady.

Začátkem července 1942 ale Gestapo začalo rozbíjet organizaci ÚVOD, neboť 3.7 byl na plzeňském hlavním nádraží zatčen Václav Rusý a ihned se podrobil brutálnímu výslechu. Ještě tentýž večer byli zatčeni další odbojáři. V srpnu bylo zatčeno dalších téměř 60 pracovníků ÚVODu mezi nimi i MUDr. Šimer a MUDr. Hlinka.

Hlavním důvodem pro zatčení bylo ukrývání zbraní, rozšiřování protifašistických letáků, zcizování potravinových lístků, a ukrývání osob hledaných gestapem. V únoru 1943 byl vynesen rozsudek - doktor Šimer se odsuzuje k 15 letům vězení a jeho asistent Hlinka k 8 letům. Jsou převezeni do káznice v Kaisheimu. Prokurátor se ale odvolal a případu se ujal známý fanatický soudce Roland Friesler a odsoudil je k trestu smrti. Vstoupil ale do toho Slovenský štát, který byl spojencem Německa, a protože se na Slovensku jednalo o váženou osobu tak požádal o milost, která mu byla vyhověna. Ovšem pak nastala tzv. "krvavá noc v Plötzensee" kdy spojenci začali bombardovat věznici a poškodili ji a několik věznů dokonce uteklo. Toto ale nacistické špičky brali jako provokaci a nachystali odvetu. Došlo k přepracování seznamu popravených osob a během dvou dní jich bylo popraveno téměř 200. Dne 8.9.1943 byl popraven tedy i MUDr. Šimer a MUDr. Hlinka, ve stejný den jako známý novinář Julius Fučík.

Po válce byl oběma lékařům prezidentem republiky udělen válečný kříž in memoriam. Manželkou MUDr. Šimera byla  Ester Šimerová-Martinčeková roz. Fridriková (23.1.1909 Bratislava - 7.8.2005 Liptovský Mikuláš) významná malířka, výtvarnice a scénografka, nositelka Řádu Tomáš Garrigue Masaryka. Byla i velmi blízkou přítelkyní Magdy Lokvencové-Husákové, první manželky prezidenta ČSSR Dr. Gustáva Husáka.

Dne 23.9.1945 byla na zdi pavilonu který byl pojmenován po MUDr. Šimerovi odhalena pamětní deska, na desce je tento text.

ZDE PŮSOBILI

UNIV. PROFESOR MUDR. FRANTIŠEK ŠIMER
A JEHO ASISTENT MUDR. VILÉM HLINKA.

ZA VLASTENECKOU ČINNOST V R. 1941 - 42 BYLI ŽALÁŘOVÁNI
A 8. IX. 1943 V BERLÍNĚ POPRAVENI.

PLZEŇSKÁ ŽUPA Ú.J. ČS. LÉKAŘŮ

Pamětní deska je zde doposud a před několika lety byla zrestaurována.