Místní komunistické špičky plánovaly stejně jako v jiných velkých městech Východního bloku velkolepou realizaci demonstrující stranickou oddanost Plzně prostřednictvím pomníku na nejvyšší možné monumentální úrovni sorely. A tak bxl odhalen v krizovém období po plzeňských protestech měnové reformy Pomník generalissima J. V. Stalina.

V neanonymní soutěži v roce 1950 komise vybrala návrh Josefa Malejovského a Richarda Podzemného, jenž byl v upravené podobě dokončen a slavnostně odhalen 7.11.1953 za přítomnosti presidenta republiky Antonína Zápotockého a dalších předních československých politiků. Velkolepý projekt původně počítal s proměnou celého nábřeží, včetně úpravy budov v pozadí (Malé divadlo). Nakonec z něj z velké části sešlo. Jedním z mnoha faktorů změn byla také současně probíhající realizace pražského Stalinova pomníku na Letné, který odčerpal většinu schopných řemeslníků. Dokonce i původně plánovaný materiál – bronz byl vyměněn za bojanovský pískovec. Pomník na svém místě vydržel 9 let. Jeho nenápadné odstranění, opožděný důsledek kritiky Stalinova kultu, proběhla v červenci roku 1962.

Při odstranění byl demontován podstavec, ale samotná socha byla přesunuta do Františkánského kláštera, a poté do skladu Západočeského muzea v Křimicích. Následně se ocitla na střelnici Lidových milicí ve Žďáru u Rokycan. Po roce 1989 byla získána panem Tarantíkem do Air Park Zruč, kde je možno ji vidět dodnes. 

Na deskách na terasách u pomníku byly následující texty:

Josif Stalin (1927): Říjnová revoluce zasadila světovému kapitalismu smrtelnou ránu ze které se už nikdy nevzpamatuje

Klement Gottwald (1949): Zůstane navždy zapsáno zlatým písmem v dějinách Československa, že Stalin zachránil naše národy před vyhlazením a vybojoval jim svobodu.

Josef Stalin (1952) : Též bude zachován a upevněn veme-li lid zachování míru do svých rukou a bude je hájit až do konce