Medailér, sochař, keramik a pedagog Jaroslav Veselák pochází z Chodska, kde se ve vesničce Pocinovice dne 21.9.1940 narodil. V letech 1954 - 1959 studoval na Střední průmyslové škole keramické v Bechyni u prof. Bohumila Dobiáše, odbornou průpravu završil na Vysoké škole VŠUP v Praze v letech 1964 – 1970 v ateliérech sochařství a užité plastiky Josefa Malejovského a Jana Kavana. Před vysokoškolskými studiemi pracoval v ZKV v Horní Bříze, od r. 1970 působil jako pedagog v Lidové škole umění, pozdějí ZUŠ, v letech 1995-2014 učil obor kamenosochařství na Soukromé střední uměleckoprůmyslové škole Zámeček v Plzni.
Jaroslav Veselák se věnuje především plastice, svými realizacemi si vydobyl prestižní postavení zejména v oboru medailérství. Získal 1. cenu za návrh a realizaci medaile K. Engliše pro AV Praha v r. 1995, 2. cenu za návrh pamětní medaile Jana Patočky pro AV v r. 1997 a naposledy 1. cenu za návrh a realizaci medaile Senátu Parlamentu ČR v r. 2000. Vytvořil též medaili pro národní kulturní památku Vodní hamr v Dobřívi.  Jeho tvorba se orientuje především na dekorativní a užitou plastiku, charakteristický je důraz na rytmizaci kompozičního řešení. Monumentální díla pro veřejný prostor tvořil zejména v pískovci, kde si vždycky vybíral apolitická témata a vsadil na reality tehdejšího života. 
Od r. 1972 pravidelně vystavuje na členských výstavách SČVU, později UVU plzeňské oblasti. Úspěšně se účastnil prestižních výstava a přehlídek medailérské tvorby (Praha, Kremnica, Londýn, Paříž, Neuchatel, Výmar). 

Je členem Unie výtvarných umělců plzeňské oblasti, členem Asociace umělců medailérů. V roce 2014 obdržel Cenu města Plzně za celoživotní dílo v oblasti výtvarného umění.

S jeho tvorbou se můžeme setkat především v Plzni ale i okolí. První dílo vytvořil při příchodu do Plzně v roce 1971 a to keramické stély pro již nedochovanou mateřskou školu v Předních Skvrňanech - dnes je toto dílo poškozené v depozitu. O několik let později opět v keramice vznikly funkční plastiky - modely zvířat opět pro MŠ v ulici Nade Mží a pro Horní Břízu. V Zadních Skvrňanech projektovaných dle arch. Hrubce najdeme hned tři jeho pískovcové plastiky ( Věda a technika, Učitel s mikroskopem, Reliéf na hudební téma). Větší zakázku dostal v roce 1986 od arch. Pavla Němečka při adaptaci Velkého divadla. Zde měl vytvořit 12 medailonů osobností spjatých s plzeňským divadlem. Z důvodu vysokého pracovního vytížení většinu přenechal svým kolegům a sám vytvořil pouze tři (Karen, Vojan, Beníšková). Před divadlem vytvořil fontánu, která se vymyká jeho tvorbě, především z důvodu že jeho původní návrh nebyl schválen. V polovině 80.let vytvořil sochu Plavce před tehdy nový bazén na Slovanech. Manětínskou ulici na Košutce obohatila plastika Život v míru/Rodina. V roce 1992 byla podle původního návrhu vytvořena ústřední plastika před ZČU na Borech. Vytvořil též pamětní desku Bohumila Polana a se svými žáky pamětní desku malíře Zdeňka Živného. V jiných městech je známá například keramická kašna u zámku v Koutu na Šumavě (1981), plastika Revoluční píseň  před ZŠ v Rokycanech (1983) nebo socha sv. Floriána na hasičské zbrojnici v Nevřeni (2014).  Restaurátorské práce zahrnují různé vázy, maskarony a podobně (Měšťanská Beseda či Spořitelna v Plzni). Autor žije a tvoří v Záluží u Plzně, kde má i ateliér, ale jak sám s humorem sobě vlastním říká "dělám už pouze to, co sám unesu". Z jeho posledních počinů je medailon předčasně zemřelé učitelky Marie Helmové v Gymnáziu Luďka Pika.  V roce 2019 byl odhalen medailon Jiřího Trnky ve stejnojmenné galerii, který ale vytvořil již v roce 1994. S malířem Trnkou má i osobní vztah, neboť stál jako čestnou stráž u katafalku při jeho úmrtí. V roce 2021 oslavil v plném zdraví osmdesátiny a představil se bilanční výstavou, kterou nazval Pozdní sběr. 

Jednou ze zajímavostí je fakt, že jako jednomu z mála autorů, který tvořil před rokem 1989 nebylo zatím žádné z jeho děl zničeno ani odstraněno.

Jaroslav Veselák byl ženatý, manželka bohužel v roce 2015 zemřela, jejich syn Ing. arch. Jaromír Veselák je dnes uznávaným architektem (založil studio AeroPlan) především v oboru moderních dřevostaveb ale navrhnul i několik průmyslových staveb (minipivovary Zichovec a Louny). Je též autorem pamětní desky jiného slavného architekta - Hanuše Zápala v Plzni.