Přeštický vrhlík

Kategorie

Vetřelci a volavky

Materiál

Beton

Autor

Vladislav Menšík

GPS souřadnice

49.748571, 13.373186

Rok

1981

Adresa

sady Pětatřicátníků 21

Přístupnost

Veřejné

Městský obvod

Plzeň 3, Jižní Předměstí

Fotografie díla
Na Belánce Autor/zdroj: Eva Haunerová, rok: 2020, © CC-BY-SA 4.0
Betonové květináče s typickým reliéfem jsou rozesety po většině českých měst.

Jejich původ je spojen s Plzeňským krajem. Květináče vyráběla přeštická Prefa. Projektu A489 se dokonce podařil vypátrat autor květníků. Je jím Vladislav Menšík, bývalý vývojový pracovník podniku Prefa Přeštice.

Název firmy Prefa vychází ze slova prefabrikace, což označuje hromadnou výrobu stavebních dílů, které byly v 70. a 80. letech vyráběny nejčastěji z betonu.

Podle Bohuslava Primase, který v přeštické Prefě pracoval od roku 1961, firma ke konci 80. let vyráběla takové množství betonu, že by pokrylo plzeňské náměstí do výšky asi pěti metrů. Na Přešticku se květináč řekne vrhlík, proto název díla Přeštický vrhlík.

Někdy bývá přeštický vrhlík označován jako brutální květináč nebo brutináč. Podle architektonického stylu brutalismus, který svůj vrchol zažíval v letech 1954–1970 a v 80. letech dozníval. Název vychází z francouzského (béton) brut, („drsný beton“), což přeštického vrhlíka věrně vystihuje.

Na Facebookové stránce A489 se lze dočíst:

"V roce 1981 dostal Vladislav Menšík za úkol vymyslet květináč vhodný do ulic měst. Údajně přišel podnět od Klatovských technických služeb, kde si pracovníci stěžovali, že nemají do čeho sázet květiny. Pan Menšík tedy vymyslel květináč. První typ asi znají jen přeštičtí, byl obdélníkový se zaoblenými hranami, byl hladký bez charakteristického dekoru a byl prý instalován jen v Přešticích. Hned následující typ -  známý osmihran se stal trhákem. Pan Menšík navrhl celkem 12 tvarů květináčů. První byl čtyřhran, pak osmihran, šestihran, trojúhelník, tvar písmene "Z" a další tvary, na které už si autor nevzpomíná. Často byly květináče konstruovány tak, aby je bylo možné spojovat horizontálně i vertikálně a vytvářet tak opěrné zdi, či kaskády. Nicméně ke květináčům nebyl zpracován katalog, takže města o této přidané hodnotě nevěděla a prakticky nikde nebyly květináče takto využity. Květináč je vyztužen stejnou výztuží, jako se používala na bytová jádra, má vynášecí oka, byl vyráběn za použití malého množství betonu a bez finálních povrchových úprav. Údajně by všechna dokumentace a matrice měly být uloženy v Prefě Zbůch. Pana Menšíka mrzí, že se po republice rozšířil nejvíce jen osmihran (říká mu trpaslík), údajně nejvíce pyšný byl na poslední tvar (variabilní výškou, byl i na stromy), který snad vůbec nešel do výroby."

Pokud víte o tvarově odlišných vrhlících v Plzni, než těch shromážděných na fotografiích, pošlete nám prosím fotku. Postupně je budeme na této stránce uveřejňovat. Třeba se nám v Plzni podaří najít všech dvanáct druhů vrhlíků. A Městu Plzeň mohou později posloužit lokace a fotografie k lepší péči o ně.


Trvalý odkaz

http://krizkyavetrelci.plzne.cz/katalog/polozka/2903/ (identifikátor: 2903)