Spejbl a Hurvínek

Jedny z nejznámějších drobných památek Plzně jsou loutky Spejbl a Hurvínek od Josefa Skupy.

Josef Skupa (1892-1957) byl významný český loutkář a zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka. Působil především v Plzni, kde nejprve učil kreslení a matematiku. Od roku 1917 spolupracoval s plzeňským Loutkovým divadlem Feriálních osad.

V roce 1920 si nechal podle svého návrhu vyrobit loutku Spejbla od řezbáře Karla Noska (1850-1933). Spejbl měl být karikaturou přechytřelého měšťáka - plešatý panák ve fraku s velkýma ušima. Zpočátku vystupoval s Kašpárkem, ale tato dvojice nefungovala ideálně.

Zlom přišel v roce 1926, kdy Gustav Nosek (1887-1974), synovec Karla Noska, vytvořil jako překvapení pro Skupu zmenšenou verzi Spejbla - Hurvínka. Gustav Nosek byl významný plzeňský řezbář a loutkář, který pro Skupovo divadlo vytvořil přes 650 loutek. Kromě Hurvínka vyřezal v roce 1930 také Máničku a později psa Žeryka podle návrhu Jiřího Trnky.

Skupa s loutkami začal vystupovat v rozhlase, natáčet gramofonové desky a vydávat knihy. V roce 1930 založil v Plzni první české profesionální loutkové divadlo. Za války byl vězněn v Drážďanech, po osvobození přesunul divadlo do Prahy.

Postavy Spejbla a Hurvínka se staly československým kulturním fenoménem. Spejbl představuje přihlouplého, ale starostlivého otce, zatímco Hurvínek je jeho mazaný a někdy drzý syn. Jejich příběhy bavily a baví již několik generací dětí i dospělých.

Po Skupově smrti v roce 1957 převzal divadlo Miloš Kirschner, který začal hrát představení i v cizích jazycích, čímž dosáhl mezinárodního úspěchu. Později se interpretem stal Martin Klásek a v současnosti Martin Trecha.