Akademický malíř a pedagog Josef Matějka se narodil 18. února 1881 v  zemědělské rodině v Chlumu u Blovic. Výtvarné nadání i pochopení rodiny jej přivedlo na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze (1897-1900), poté na Akademii výtvarných umění, kde v letech 1900-1905 studoval na speciální škole u profesora Maxe Pirnera. Zde byl spolužákem známého sochaře Jakuba Obrovského, s kterým se stali doživotními přáteli. Po ukončení studii vyučovalna středních školách v Plzni, zejména na II. reálce. Od roku 1934 do roku 1939, dy odešel do důchodu, vyučoval na jistém gymnáziu v Praze. V roce 1940 se s rodinou přestěhoval do Blovic, kde si postavil rodinný dům. Vedle pedagogické činnosti se Matějka celý život věnoval intenzivně vlastní malířské tvorbě. Ze studií na uměleckoprůmyslové škole si přinesl celoživotní zájem o ornament i předpoklady k úspěšné dekorativní i ilustrátorské tvorbě. Akademie jej naučil citlivému kresebnému i malířskému projevu. Vlivem učitele Maxe Pirnera i atmosféry přelomu století se v jeho rané tvorbě objevují symbolistní či alegorické prvky, které přecházejí i do pozdnějšího období kdy se více věnuje krajinomalbě, zejména z rodného kraje, malbě portrétní a námětům z rodinného života. Matějkovo malířské dílo má často filozofické zázemí. Zájem o přírodu, problémy a smysl života se odráží v tisících stránkách poznámek a zápisků, který si pro sebe psal od válečného roku 1917 až do konce života a v nichž se odráží jeho protiválečné, pokrokové, lidsky i umělecky zodpovědné postoje. Od pražských studenstkých let se Matějka živě zúčasňoval společenského dění. Později v Plzni byl zakládajícím členem Mhy, Spolku plzeňských výtvarníků, později Sdružení západočeských vytvarných umělců i Pražské jednoty výtvarných umělců, s nimiž pravidelně vystavoval. Byl činný v Uměleckém odboru Plzeňského osvětového svazu, ve Sdružení českých malířů, ve výtvarných kursech Lidové univerzity Husovy v Plzni. Přestěhování do Blovic na začátcích okupace, které dolehla i na rodinu Josefa Matějky přispělo k určité lidské i umělecké izolaci.

V Plzni vytvořil malby na Egyptský pavilon, který stával na Obcizně, namaloval dnes již nedochované malby v hostinci U Fišerů, včetně velké malby všech mistrů Mhy, již byl členem. Vyzdobil freskami také dům v Hálkově ulici č.46. Ani zde se malby již nedochovaly.

V době práce na velkém zemědelském cyklu náhle umírá na srdeční selhání ve svém domě v Blovicích ve věku 72 let. V roce 1981 byla na počest jeho nedožitých stých narozenin byla v jeho rodném městě uspořádana velká výstava, která zhodnotila dílo tohoto významného malíře.