Sochař, malíř a grafik Jaroslav Bocker se narodil 19. února 1940 v Plzni – Křimicích. Vyučil se aranžérem. V šedesátých letech studoval na VŠUP v Praze v ateliéru Josefa Malejovského a Jana Kavana (1962-1965). Dále pokračoval ve studiích na pražské AVU v ateliéru Karla Hladíka a následně v ateliéru Karla Lidického (1966-1968). Na konci šedesátých let navštívil Anglii, Francii nebo Kubu. Nadále žije a tvoří v Plzni, je členem Unie výtvarných umělců plzeňské oblasti. V roce 1977 se stal členem Svazu výtvarných umělců. V průběhu let spolupracoval s redakcemi v Praze jako ilustrátor časopisů, věnoval se tvorbě užitého umění v architektuře (vývěsní štíty, osvětlovadla, dekorativní mříže) a také tvorbě medailérské.

Nejvíce jeho realizací v architektuře pochází z  volné sochařské tvorby (zde využívá zejména kamene – pískovec, mramor ad.). Zaměřuje se také na portréty nebo tvorbu památníků (bronz). Po revoluci působil na Katedře výtvarné kultury Západočeské univerzity v Plzni jako učitel v oboru modelování a sochařská tvorba.

V devadesátých letech realizoval repliku komunisty zničeného (1953) sousoší Památník národního osovobození v Plzni (Pomník T. G. Masaryka) od Karla Kotrby (čtyři bronzové figury). S jeho tvorbou se dále můžeme setkat v Aši, Sokolově, Strakonicích nebo v Tachově.

Častým námětem je motiv ženy (akt, žena s dítětem, žena v očekávání), který prostupuje celou jeho tvorbu (Probuzení, Mládí, Příroda, Dvacetiletá ad.). Realizoval řadu sochařských portrétů (W. C. Röntgen, Václav Havel, J. A. Komenský, G. S. Patton, Syn Robert, Alois Sopr, Čtrnáctiletý). Ve spolupráci s architekty realizoval několik monumentálních plastik (Holubice, Mládí, Matka s dítětem, Tři grácie). Z jeho tvorby je zřejmá inspirace novoklasicizujícími sochařskými tendencemi, které můžeme dohledat také u jeho vysokoškolských profesorů.

Pro Plzeň, ale i další města vytvořil řadu interiérových či exteriérových realizací z oblasti užitého umění, jak dokládá soupis prací Spolupráce výtvarníka s architektem.