Významný český malíř a grafik Stanislav Staněk se narodil 12.8.1927 v Rozkoši u Humpolce. Během druhé světové války se vyučil litografem. Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, kde se v ateliéru Vlastimila Rady specializoval na figurální malbu. Do Plzně přichází počátkem 60. let začíná se věnovat volné tvorbě, a záhy patří k vůdčím osobnostem kultury a umění,vytvářel figurální kompozice i akty, v poslední době ho stále více naplňovaly osobnosti a příběhy Bible a trvale obrazově hovoříval s Donem Quijotem. Dokázal zobrazovat městská zákoutí plná smutku oprýskaných domů či nostalgie dávných časů, kdy nocí zněly kopyta koníka fiakru. Maloval krajinu, snovou i realistickou, neboť sice dokázal tvořit výtvarně zajímavé experimenty, ale vždy dával přednost skutečnostem okolního světa. Rozuměl přírodě, měl rád květiny, a tak mohla vznikat zátiší a kytice. Na výstavách doma i v zahraničí, v poslední době také v USA a v Kanadě, byla vždy jeho díla návštěvníky oceňována. Zúčastnil se také soutěže na nové československé bankovky, kde získal významné ocenění a umístil se těsně na druhém místě za vítězným návrhem.V Plzni tvořil také architektonické realizace, z nichž nejznámější jsou patrně skleněné vitráže v hotelu Central v Plzni a v Divadle J. K. Tyla nebo bohužel dnes již zaniklá desková malba znázorňující Charlieho Chaplina v bývalém lochotínském kině Mír. Zřejmě poslední plzeňský bohém Stanislav Staněk zemřel v Plzni 28.9.2011.