Emil Štrunc byl sokolský činovník a organizátor sportovních akcí, občanským povoláním vedoucí tiskárny.

Narodil se 20.12.1887 v Mirošově (okres Rokycany). V některých pramenech je uváděno rodiště Skvrňany, tam se rodina přestěhovala těsně po narození malého Emila. Vyučil se typografem a dlouhá léta působil jako vedoucí tiskárny v Plovární ulici v Doudlevcích. V roce 1905 byla ve Skvrňanech založena Jednota sokolská kde Štrunc začal cvičit a později se díky výborným organizačním schopnostem stal náčelníkem jednoty a vedoucím okrsku. Po odchodu tehdejšího župního náčelníka Jaroslava Táborka v roce 1914 se stává náčelníkem on, po vzniku republiky v roce 1918 velitelem sokolských stráží. V té době bydlel v tehdejší Tyršově ulici, dnes objekt TJ Škoda. 

Jak již bylo řečeno byl výborným organizátorem sportovních akcí - tvůrcem sletů, pódiových cvičení atd. Na IX. Tyršovo všesokolském sletu v roce 1932 v Praze se jeho tým stává vítězem v prostném cvičení mužů. O první "protektorátní" neděli při příležitosti konání župní cvičitelské školy náčelníků vystupuje s projevem, že všichni splní národní a sokolskou povinnost se bránit proti nacistickému nepřiteli. Výslovně zde zdůraznil že to jistě bude stát oběti na životech... Bohužel brzy došlo na jeho slova: mezi členy Sokola došlo o k ohromným ztrátám na životech. 

Sokolové konali tajné peněžní sbírky, vykonávali protinacistickou zpravodajskou činnost, shromažďovali zbraně, zřizovali bojová družstva. V polovině všech plzeňských tělocvičných jednot se najde alespoň jedna oběť, která byla za války umučena.

První hromadné zatýkání sokolů začalo hned 1.9.1939. Po rozpuštění Sokola nacisty je důležité datum 7. a 8. října 1941, kdyby byli zatýkáni vyšší sokolští funkcionáři - mezi nimi i Emil Štrunc. Byl odvezen do Malé pevnosti v Terezíně. Po několika měsících byl odvezen do vyhlazovacího tábor v Osvětimi kde byl 29.1.1942 umučen.

Osobu Emila Štrunce připomíná v Plzni pamětní deska na schodišti v Plovární ulici 18, kde byl vedoucím tiskárny. Bronzová podobizna je dílem sochařem Josefa Šípa. Jeho jméno najdeme i na pamětní desce uvnitř sokolovny ve Skvrňanech, stejně tak na pamětní desce (opět od Josefa Šípa) která se nalézá v sokolovně ve Štruncových sadech, které byly ihned po osvobození v roce 1945 po něm pojmenovány.

Osud Emila Štrunce se stal symbolem mnohých sokolských obětí v Plzni a západních Čechách