Sloup Madony Svatohorské

Kategorie

Sakrální památky

Materiál

pískovec

Autor

Antonín Herich

GPS souřadnice

49.758189, 13.305956

Rok

1737

Adresa

Zámecká 1/1

Přístupnost

(není uvedena)

Městský obvod

Plzeň 5 - Křimice

Fotografie díla
u Ředitelské vily pivovaru Autor/zdroj: archiv města Plzně, Místopisná sbírka Ladislava Lábka, karton 43
Sloupy Madony Svatohorské tvořil jakousi upoutávku na Morový sloup na náměstí

Kameník Antonín Herich vytvořil při staré silnici z Doubravky do Plzně v roce 1737 Sloup Madony Svatohorské (Panna Marie s Ježíškem) - hladký sloup s ionskou hlavicí a sousoší Madony na vrcholu. Tuto práci celou sám vytvořil i sám financoval. Údajně se sám i s manželkou vypodobnili v reliéfu na podstavci - v čelní stěně jsou totiž dvě klečící postavy donátorů v barokním kroji - vpravo figura muže, vlevo figura ženy, obě postavy mají sepnuté ruce. Sousoší Panny Marie na vrcholu přestavovalo v poněku lidovějším podání známou Madonu Svatohorskou (Svatá Hora u Příbrami byla z Plzně dostupným poutním místem právě po tzv. Doubravecké cestě, kde sloup původně stával. K patě sloupu bylo později přidáno klekátko s půltíkem. V roce 1934 byl sloup přenesen k ředitelské vile pivovaru a při rozšiřování trolejbusové točny kolem roku 1956 byl sloup převezen k Muzeu, kde měl nahradit zničená Boží muka při náletu. Převoz bohužel byl neodborný a při převozu byl sloup na několik částí rozlámán. Postupem času se některé části této památky ztratily neznámo kam. Patka sloupu zůstává za Františkánským klášterem dodnes, podstavec byl v 90. letech převezen do areálu Křimického zámku, viz foto. Část sloupu se nachází uvnitř zámku. Takto smutný osud má významná památka od Antonína Hericha, a která čeká na odborné zrestaurování a jednou možná zase bude ozdobou Plzně.


Soubory děl

Dílo je součástí následujících souborů děl: Pivovar


Trvalý odkaz

https://krizkyavetrelci.plzne.cz/katalog/polozka/1307/ (identifikátor: 1307)