Ing. Karel Kaňák, CSc. ( 3.9.1922 Doubravka u Plzně  - 7.2.2009 Plzeň ) byl český přírodovědec, lesnický odborník a ekolog, zakladatel Arboreta Sofronka v Plzni

Narodil se v Doubravce, dnes část Plzně. Vystudoval reálné gymnázium v Plzni a za války byl pracovné nasazen v Německu. Po válce absolvoval krátkou praxi u lesní správy v Chyši. v ského a lesního inženýrství ČVUT V Praze. V roce 1948 Chýši. V letech 1946 - 1950 vystudoval VŠ zeměděl- se zúčastnil expedice na Island a studijní cesty do Bulharska. Pracoval na klimaxové mapě dřevin Československa.

Od roku 1951 pracoval v Ústavu pro pěstování lesů, semenářství a školkařství v Opočně kde zahájil své
celoživotní studium druhů borovice. Nejprve zkoumal české regionální oblasti výskytu borovice lesní.
V roce 1956 byl Československou akademií zemědělských věd vypsán výzkumný úkol - šlechtění borovice,
a Karel Kaňák i přes zákaz ředitele výzkumného ústavu založil Arboretum Sofronka jako svéráznou sbirku světového sortimentu druhủ roku Pinus pro šlechtitelský výzkum.

V roce 1960 obhájil kandidátskou práci Hospodaření v borových porostech šlechtitelským výběrem.
V roce 1967 se zúčastnil kongresu v Mnichově, a byl zde zvolen místopředsedou pracovní skupiny Genetika borovice lesní. V roce 1973 tato skupina pořádala sympózium v Polsku.
V roce 1975 nepovolil VÚLHM uspořádání světové konference o šlechtění borovice lesní v Sofronce.
V roce 1980 začal Karel Kaňák zpracovavat podklady pro případné využití Pinus contorta ( borovice pokroucená) v emisních oblastech. Hledalo se, čím osázet severočeské hory, kde lesy plošně umíraly v důsledku kyselých dešťů. 
Věnoval se testování některých druhů přímo na imisních plochách v Krušných horách, vybíral odolnější jedince a nesouhlasil s chemickými posupy kombinovanými se shrnováním organické vrstvy buldozery. Prosazoval biologická řešení a postupy. Byl přesvědčen, že v některých oblastech si příroda pomůže sama, a kvůli sporu v této otázce 1989 odešel do důchodu.
V roce 1992 obdrže Cenu města Plzně
V 90. letech, již opět jako zaměstanec VÚLHM řešil problémy kủrovcové kalamity v NP Šumava. I zde prosa- zoval samovolnou obnovu lesa bez kácení, ovšem v přirozené oblasti smrku, ve výšce 1 200 m Po nástupu nového ředitele s opačným názorem z NP Šumava odešel.

Arboretum Sofronka v 60 a 70.letech sloužilo také jako útočiště, kde se scházeli tehdejší výtvarní umělci - ať to byl Jiří Kovařík, Slavoj Nejdl či František Pacik. Několik uměleckých děl v areálu Sofronky stále můžeme najít - a to Pacíkovo Doupě či Karbon. Ve správním budově arboreta je malba od Jiřího Kovaříka Džungle, která posloužila jako předloha stejnojmenné mozaice pro budovu Hutního projektu. Kromě výtvarných umělců na Sofronku za panem Kaňákem rádi zavítali i Miroslav Horníček, Ladislav Smoček nebo Jan Werich. 

Jeho pradědečkem byl slavný dudák Hynek Kaňák (zemřel 10.8.1902), poslední plzeňský profesionální dudák, známá postava Plzně, je vypodobněn Augustinem Němejcem na oponě Divadla J. K. Tyla, stejně tak sochař Pekárek ho vypodobnil na fasádě Měšťanské besedy. Socha Hynka Kaňáka je dodnes k vidění na Kestřánkově vile. 

Ing Karel Kaňák byl ženatý a s manželkou Jarmilou rozenou Bastlovou měli syna Jana Kaňáka ( * 9.1.1953 Rychnov nad Kněžnou) který začínal v arboretu jako pomocný dělník a dnes je současným správcem arboreta Sofronka. Mimoto je také hudebníkem. 

Právě díky úsilí syna a současného správce Jana Kaňáka byla v rámci oslav 60. let založení arboreta a to dne 22. 9. 2016 odhalena busta zhotovená sochařem Bartolomėjem Štěrbou starším z Kozojed. Bystu i celé arboretum Sofronka si je možno prohlédnou v rámci otevírací doby, různých akcí které se zde konají nebo kdykoliv požádat správce, který rád a ochotně vyhoví.