Pamětní deska obětem 2. světové války (DTJ Plzeň-Doubravka)

Kategorie

Pamětní desky

Materiál

bronz

Autor

Karel Kejmar

GPS souřadnice

49.757413, 13.416249

Rok

1946 (†1990)

Adresa

Dílenská 499/21

Přístupnost

(není uvedena)

Městský obvod

Plzeň 4, Doubravka

Dílo bylo odstraněno, zakryto, zničeno nebo zmizelo neznámo kam.
Fotografie díla
Autor/zdroj: archiv Svazu bojovníků za svobodu
Pamětní deska v kulturním domě Svornost

Kulturní dům Svornost byl ústředím, kde se scházela Federovaná dělnická tělovýchovná jednota a byla stánkem většiny plzeňských komunistů sdružených kolem osobnosti Čeňka Ulrycha.

Sedm členů bylo za 2. světové války popraveno nebo zemřelo v koncentračních táborech. Pamětní deska byla odhalena v roce 1945 na čestném místě uvnitř kulturního domu Svornost a byla odlita ve Škodovce a měla podobu trnové koruny pod níž byla jména obětí. Autorem byl slévač Karel Kejmar, který navrhl téměř totožné pamětní desky i do jednotlivých škodováckých provozů. Deska byla odstraněna hned po roce 1990 z důvodu, že všechny oběti byly z řad KSČ. Dnes již neexistuje ani kulturní dům Svornost - po letech chátrání byl zbourán a dnes je na jeho místě obytný dům, který na boku fasády alespoň nese nápis jako vzpomínku na tento legendární podnik.

Jména na pamětní desce: 

Čeněk Ullrich (1.8.1893 Hostinné - 14.2.1944 Drážďany)

Čeněk Ullrich pocházel z Podkrkonoší z města Hostinné a narodil se jako nejstarší z devíti dětí známému hudebníkovi, kapelníkovi na strunné nástroje Čeňku Ullrichovi starším a jeho ženy Anny, rozené Štěpánové. Ullrichovi bydleli v Dílenské ulici - tedy kousek od budoucí Svornosti. Dráha mladého Čeňka nejprve začala po vzoru otce - stal se dirigentem šedesátičlenného tamburašského orchestru Lassalle, který jeho otec založil a měli velké úspěchy nejen u nás ale i v zahraničí. Čeněk se ale vyučil sklářem, poté nastoupil do železničních dílen, za války krátce sloužil u tzv. Pětatřicátníků. Na počátku 20.let se stal spoluzakladatelem KSČ v Plzni, vstoupil do již výše uvedené Dělnické tělovýchovné jednoty, kde se jako cvičenec zúčastnil i spartakiády. V roce 1924 byla díky jeho aktivitám otevřen nový společenský kulturní dům Svornost a pro Čeňka Ullricha se stala jeho druhým domovem. Scházeli se zde komunisté, ale nalezli zde přístřeší i divadelníci, mládežníci nebo zde byli ukrývání i pronásledovaní němečtí antifašisté. Samozřejmě Ulrych nepověsil na hřebík ani své hudební nadání - vedl hudební a pěvecký soubor Federace proletářské výchovy, nacvičoval zpěvky pro divadelní hry (například Baladu z Hadrů slavného dua W+V), řídil taneční orchest s kterým ve Svornosti pravidelně vystupoval, byl členem orchestru a dechové hudby plzeňských železničářů.

Díky jeho aktivitám za války byl dne 13.4.1943 Čeněk Ullrich zatčen, mučen při výsleších na plzeňském gestapu a 17.12.1943 byl odsouzen k trestu smrti. Poprava byla vykonána v Dráždaněch 14.2.1944 spolu s Václavem Gottliebem z Rokycan a Františkem Šiškou z Mirošova, kteří patřili k jeho spolupracovníkům

Po válce bylo po Čeňku Ullrichovi pojmenováno kousek od místa kde žil náměstí, které bylo po roce 1990 přejmenováno na současné Habrmanovo. Protože dnes neexistuje ani pamětní deska, dnes již válečného hrdinu i slavného hudebníka v Plzni nic nepřipomíná.

Hrdlička Josef ( 25.6.1881 Přeštice - 2.8.1944 Drážďany)

Přeštický rodák Josef Hrdlička se vyučil jako pomocný dělník v papírně, poté začal pracovat jako obráběč kovů ve Škodovce. Od roku 1917 kdy byl zvolen dělnickým důvěrníkem se podílel na všech protirakouských a protiválečných akcích plzeňských Škodováků. Za svou činnost byl zatčen a uvězněn. Po vzniku Československa se stal spoluzakladatelem KSČ na Plzeňsku a předním organizátorem sociálně demokratické levice. Byl samozřejmě členem mnoha sdružení a spolků - člen KV KSČ, člen kovodělné skupiny Rudých odborů, pomáhal i Komsomolu. 

Za hospodářské krize ve třicátých letech organizoval četné demonstrace proti snižování mezd a propouštění dělníků, a za tuto činnost byl spolu s dalšími (vč. níže uvedeného Jana Krautwurma) vyhozen. Jako člen městského zastupitelstva ale dál mohl pomáhat propuštěným a byl zvolen jako delegát na mírový kongres v Ženevě. Ve špionážním procesu byl v roce 1933 Josef Hrdlička obžalován a odsouzen k devíti letům vězení. Omilostněn byl v září 1938. Ovšem hned po příchodu okupantů byl opět zatčen a odvlečen do Ostrova u Karlových Varů, ale pro těžkou srdeční vadu byl opět propuštěn do domácího vězení. I přesto dál Hrdlička bojoval a zapojil se do protifašistického odboje (spolu s Antonínem Sirotkem a Emilem Burdou) vedli ilegální krajskou organizaci KSČ a Národně revoluční výbor.  V rámci razie byl ale Hrdlička v dubnu 1943 zatčen a uvězněn a po krutých výsleších 2.8.1944 popraven v Drážďanech. 

Hrdličku od roku 1967 připomínala v Plzni na sídlišti na Borech ulice, která byla po roce 1990 přejmenována na Mandlovu, dnes tuto osobu v Plzni tedy již nepřipomíná. 

Sýkora Jan

Krautwurm Jan (12.12.1882 Domažlice - 26.3.1942 Dachau)

Ke známým komunistickým funkcionářům patřil zcela jistě i Jan Krautwurm, který byl nazývám také "plzeňský Lenin" pro podobu se sovětským revolucinonářem). Pocházel z Domažlic, ale v roce 1912 byl přijat do Škodovky a tak se přestěhoval do Plzně. Byl topičem v kotelně elektrické ústředny a již za první světové války byl hlavním organizátorem protirakouského odporu v závodě. Původně byl členem Sociální demokracie, ale po nepovedené stávce v Plzeňské Škodovce byl ze strany vyloučen a ze Škodovky vyhozen. Rodina Jana Krautwurma  (manželka Cecílie a tři děti - Anna, Vlasta a Miroslav) se ocitli skoro na dlažbě a bydleli ve skromném sklepním bytě. Protože Krautwurm nedostal nikde práci prodával spolu s manželkou po městě a vesnicích pečivo, až v roce 1923 si v Purkyňově ulici otevírá obchod. V roce 1928 mu byl i tento obchod uzavřen a tak se začal věnovat trhovectví - dostal další přezdívku "Rudý trhovec". 

Ve 20. a 30. letech sestal nejaktivnějším komunstickým pracovníkem, byl v čele vydavatelského družstva Pravda, prošel nejrůznějšími stranickými funkcemi, byl zastupitelem i členem městské rady pro oblast sociální péče, kde se snažil hájit potřeb těch nejchudších.

Bezprostředně po okupaci byl Jan Krautwurm zatčen a vězněn v Ostrově u Karlových Varů, poté si prošel Oraienburgem až se dostal do Dachau, kde kvůli krutému zacházení Krautwurm oslepl a dne 26.3.1942 umučen. V roce 1961 bylo po něm na Slovanech pojmenováno náměstí (v roce 1990 přejmenováno na Heliodora Píky), takže dnes již žádnou vzpomínku na Jana Krautwurma v Plzni nenajdeme.

Beneš Vojtěch

Strejc Rudolf

Sýkora Míla


Trvalý odkaz

https://krizkyavetrelci.plzne.cz/katalog/polozka/2507/ (identifikátor: 2507)