Katalog drobného umění na území Plzně
Mapujeme drobné umění jako jsou sochy, plastiky, mozaiky či drobné sakrální památky.
Sousoší uzavírající centrální promenádu sídliště Bory a to v jeho urbanistickém i sociálním středu před obchodním centrem Luna vzniklo v polovině 80. let. Oblíbený námět rodiny sloužil jako reklama domácího blaha, spokojeného života bez zájmu o celospolečenské a politické problémy. Jílkův specfický styl a architektura sousoší s oddělenými figurami mu dává jistou originalitu.
Monumentální sousoší Rodina od plzeňského sochaře a keramika Zdeňka Jílka je zhotoveno z pískovce. Celková kompozice vznikla ve spolupráci se sochařem Václavem Jindřichem a architektem Františkem Lojdou[1], který realizoval výstavbu obchodního centra Luna (tehdy obvodního nákupního střediska) na Borech. Formou působí spíše jako pomník, kdy žena s dítětem a muž sedí naproti sobě, každý na jednom (jiném) soklu (žena je o něco výš). Muž svírá rukama kolena, ve kterých drží míč, tedy výjev z každodenního rodinného života. Žena má na kolenou dítě, které se chce pro míč natáhnout. Vyobrazení rodiny nebo matky s dítětem je ve druhé polovině 20. století velmi častý motiv (rodina jako základ státu). Autoři se také často museli potýkat s nedostatkem kvalitního materiálu, často tvarově vychází z předem daného tvaru materiálu, proto jsou častější dřepící, klečící, či jinak schoulené postavy na úkor volně stojících figur. „Stojící kamenná figura by byla příliš subtilní a ve veřejném prostoru by tak snadno neobstála. Schoulení lidské figury nabízí kompaktnější sochařské řešení.“[2]
[1] Spolupráce výtvarníka s architektem: přehled prací za rok 1978. Praha: Dílo, 1978. S. 72.
[2] Karous, Pavel, ed. a Jankovičová, Sabina. Vetřelci a volavky: atlas výtvarného umění ve veřejném prostoru v Československu v období normalizace (1968-1989) = Aliens and Herons: A Guide to Fine Art in the Public Space in the Era of Normalisation in Czechoslovakia (1968-1989). Vyd. 1. V Řevnicích: Arbor vitae, 2013. 459 s. ISBN 978-80-7467-039-8. S. 104.