Sgrafita na Radnici

Kategorie

Ostatní

Materiál

(není uveden)

Autor

Jan Koula (autor sgrafit ), Hanuš Zápal (restaurování sgrafit ), Jaroslav Šindelář (restaurování sgrafit ), Vladimír Levora (restaurování sgrafit ), Rudolf Jindřich (restaurování sgrafit )

GPS souřadnice

49.748128, 13.377749

Rok

1912

Adresa

(není uvedena)

Přístupnost

(není uvedena)

Městský obvod

Plzeň 3, Vnitřní Město

Fotografie díla
Autor/zdroj: Daniel Jahn, © CC-BY-SA 4.0
Sgrafita na radniční budově jsou až z počátku 20.století

Při pohledu na dominantu plzeňského náměstí a jednu z nejkrásnějších radničních budov v našich zemích by se zdálo že se díváme na renesační sgrafita z doby výstavby radnice slavným Giovannim di Stattiou.

Opak je pravdou, neboť sgrafita pocházejí až z doby poslední opravy z počátku 20 století a má je na svědomí významný architekt, rodák z Českého Brodu Jan Koula. Původní sgrafitovou výzdobu tvořily především biblické náměstky kupříkladu Adam a Eva, Kain a Ábel nebo Stvoření člověka. V kartuši pod okapovou římsou najdeme letopočet 1558, to je jediná část původního sgrafita která se zachovala a byla obnovena.

Teď ale pojďme k současnému sgrafitu od architekta Kouly, který ač nebyl plzeňským rodákem a Plzeň důvěrně neznal dokázal do sgrafit vypodobit vše co s Plzní souvisí a čím je proslulá. Mezi největšími okny v prvním patře najdeme velký znak města Plzně, tedy anděl držící erb s latinským heslem In Hoc Signo Vinces - V tomto znamení zvítězíš. Vedle najdeme podobizny tří panovníků spjatých z Plzní tedy Václava II, Jana Lucemburského a Rudolfa II. Čtyři nápisy mezi okny ještě připomínají podrobněji městský znak tedy: Císař Sigmund dal Plzeňským velblúda za erb, neb sú prvé tistu chrtici nesli. Zdroj citátů je též uveden a jsou to samozřejmě Staří letopisové čeští. Další dvě pole jsou psána latinsky a můžeme tu tedy přečíst: Ut una cum armis vestris solitis duabus clavibus aureis colligatis in argenteo et homine sive milite armato gladio accincto tenente mediam aquilam in manu dextra aureo campis uti possitis indulgemus. Jedná se o část papežských privilegií papeže Pavla z roku 1466 a do češtiny přeloženo jako: Dovolujeme, abyste dva zlaté klíče svázané v poli stříbrném a člověka neb vojáka ozbrojeného, mečem opásaného držícího orlici v ruce pravé v poli zlatém užívali. Druhý z latinských nápisů je: Primus Johannes portam limumque Superni se quoque ceu patriae rex dedi arma virum. Tento text můžeme přeložit jako: Jan Lucemburský přidal do městského znaku bránu a vnl ní svoji podobu v plném zbroji. Čtvrtý nápis už je zase český a jedná se o původní přepis textu z chrámu sv. Bartoloměje: Psa chrta měli již od prvního počátku naši otcové, jak se ze starých dovídáme dějin. Výše pod okny třetího patra je vyobrazeno pět živností typických pro Plzeň: Obchod, Pivovarnictví, Řemesla kovy zpracující, Stavitelství a Sochařství. Najdeme zde také alegorie Práva, Spravedlnosti, Pravdy a Války a míru. Zcela na stěnách najdeme ještě dvě postavy - městského drába a městského písaře, kde dráb představuje vykonavatele moci radniční a písař naznačuje, že mnoho o chodu města ví, aale leccos nepoví.

Sgrafita byla v průběhu dvacátého století několikrát restaurována a to například architektem Hanušem Zápalem, Vladimírem Levorou nebo v poslední době malířem Jaroslavem Šindelářem. 

 


Soubory děl

Dílo je součástí následujících souborů děl: Plzeňská radnice


Trvalý odkaz

https://krizkyavetrelci.plzne.cz/katalog/polozka/2815/ (identifikátor: 2815)