Pamětní destičky rodina Löw

Kategorie

Pamětní desky

Materiál

mosaz

Autor

Gunter Demnig

GPS souřadnice

49.747213, 13.375241

Rok

2020

Adresa

Sedláčkova 216

Přístupnost

veřejné

Městský obvod

Plzeň 3, Vnitřní Město

Fotografie díla
Autor/zdroj: Pavel Cvrček, rok: 2020, © CC-BY-SA 4.0
V Sedláčkově ulici 19 bydleli Löwovi

Vítězslav Löw původem z Velichova na Karlovarsku byl nejdříve obchodním cestujícím, později spolumajitelem firmy Wedeles a Löw, která provozovala hlinkový důl v Horní Lukavici. S manželkou Irmou měli jediného syna Hanuše, který chodil k nám na gympl na Mikulášské. V listopadu 1939 se k nim přistěhovala jeho sestra Elsa s manželem Josefem Möschelem, cihlářským mistrem z Lesova u Karlových Varů. Oba nejen že nové moci v obsazeném pohraničí nevyhovovali "rasově", byli navíc i členy německé sociálně demokratické strany. Hanuše po začátku okupace z gymplu vyhodili, jezdil pracovat do kaolinky v Horní Bříze. V lednu 1942 byla celá rodina deportovaná do Terezína a v květnu 1944 ve třetí vlně transportů do tzv. terezínského rodinného tábora do Birkenau. Maminka Irma v Birkenau zahynula, otec Vítězslav a syn Hanuš byli odesláni do pobočného osvětimského tábora Blechhammer (Blachownia Śląska). Otec Vítězslav brzy zeslábl, neprošel selekcí a byl v Birkenau zavražděn. Hanuš dál dřel v továrně na letecký benzín, v prosinci roku 1944 dostal zápal plic a byl poslán na marodku, odkud se mu s ještě dvěma dalšími českými vězni povedlo utéct. Během dramatického útěku je chvíli schovávali mniši v jednom z krakovských klášterů, přešli frontu, padli do rukou ruské politické komisařce, také židovce, která jim dala jídlo a šaty, v tuhém mrazu ušli 400 km až do Popradu, kde se připojili k východní armádě Ludvíka Svobody, zúčastnili se několika bojů, z armády byli propuštěni na podzim 1945. Celá Hanušova rodina byla vyvražděná, do Plzně už se nevrátil, změnil si příjmení na Lamač, a protože byl mimořádně jazykově nadaný, začal pracovat pro firmu Canadian Comercial Enterprises, britskou pobočku Baťových závodů. Oženil se s Kitty Zantnerovou, s níž se seznámil v Terezíně a po válce se štastně sešli. V únoru 1948 po uchvácení moci komunisty byl britský šéf pražské pobočky obviněn ze špionáže, kancelář zavřeli a Hanuš hned druhý den seděl v rychlíku do Holandska. Manželce Kitty se podařilo odjet později díky mamince, která se provdala do Dánska. Oba mladí manželé chtěli pryč z Evropy, pryč od nácků, komančů, přihlížejících a vůbec "velkých dějin". Na parníku Mercy odpluli do Chile. "Hned se nám tu zalíbilo, našli jsme krásnou zem evropského stylu a přátele a známé." V roce 1952 Kitty s nemocným srdcem a oslabená lágry zemřela, Hanuš se později znovu oženil s chilskou Němkou Evou Rosenbergovou. Utíkali ještě jednou, po zkušenostech z Evropy odešli po zvolení prezidenta Allendeho do kanadského Vancouveru a do Chile se vrátili, až když syn Miguel v Kanadě vystudoval.

Monika Stehlíková


Trvalý odkaz

https://krizkyavetrelci.plzne.cz/katalog/polozka/3054/ (identifikátor: 3054)