Svým názvem kočičí hlavy odkazují na nepravidelný, oblý tvar jednotlivých kamenů, který připomíná velikost a tvar kočičí hlavy. 

Termín „kočičí hlavy“ je ve skutečnosti lidové označení nejasného původu, které nemá jednotnou technickou definici – odborné stavební slovníky a příručky pro dlaždiče tento pojem zpravidla vůbec neuvádějí. Většinou jde o neopracované říční valouny nebo neopracované lomové balvany, kladené bez dalšího tvarování. Někdy je tak označovaná užíváním  opotřebovaná (do kulata) drncatá kostková dlažba.

Dláždění jako takové je technologie starší než samotný pojem „kočičí hlavy“. Kvalitně provedené římské cesty se v úsecích dochovaly dodnes. Jedna z teorií odvozuje samotný název od antického zvyku vkládat do rohů dlažebních kamenů světlé oblázky zvané „kočičí oči“ (dochováno jen v Pompejích), které měly v noci zlepšit viditelnost cesty; okolní kameny pak měly být oněmi „kočičími hlavami“. 

V českých zemích se dláždilo již ve středověku, zprvu hlavně na nejvytíženějších komunikacích, aby se zpevnil jinak blátivý povrch vozovek. 

V Německu se dlažba, která se skládá z přírodních zaoblených kamenů označuje jako Kopfsteinpflaster nebo Katzenkopfpflaster nebo Bonbonpflaster. V Polsku se dlažba valouny označuje také jako kočičí hlavy nebo jako dlažba z polního kamene.

Zajímavá je i jazyková stránka:

Slovensky se řekne dlažební kostka - dlažobná kocka, kočičí hlavy - mačacie hlavy.

Maďarsky se řekne dlažba kostkami - macskakő (doslovně kočičí kámen),  kočičí hlavy - macskafejkő.

Kočka - mačka (slovensky), macska (maďarsky). Kostka - kocka (slovensky), kocka (maďarsky).

Anglicky se řekne přírodní stavební materiál tvořený oblými, obvykle neopracovanými kameny -  cobblestone.

Při průzkumu pod povrchem náměstí v Plzni narazili archeologové v roce 2004 na tři středověké dlažby. Historické vrstvy sahají více než metr pod zem. Nalezené souvrství středověkých dlažeb pochází ze 14. století a je tvořeno válcovaným říčním štěrkem," řekl vedoucí výzkumu Radek Široký ze Západočeského institutu pro ochranu a dokumentaci památek. Podle něho každá vrstva objevené dlažby zvýšila úroveň terénu o 60 až 80 centimetrů. "Až v pozdější době stavebníci při obnově povrchu náměstí postupovali tak, že už nepokládali novou dlažbu na původní, ale vyměnili poničené části. Terén tak udržovali ve stálé výšce." Zdroj Novinky.cz

V  roce 1859 bylo vydlážděno celé náměstí kostkami. 

1885 - zřizovány chodníky. Zdroj Karel Pelant, Co vidí turista v Plzni.

Ještě roku 1929 bylo celé náměstí z dlažebních kostek, potvrzuje  architekt Jan Soukup: „Nikomu se po tom už nechtělo chodit, bylo to zastaralé a všelijak se to hýbalo, tak to celé polili asfaltem. Asfalt se zase potom začal trhat, takže v roce 2006 byla udělána nová plocha náměstí z porfyru. Zdroj Český rozhlas Plzeň.

Jedním z mála dochovaných míst, kde v Plzni kočičí hlavy vystrkují hlavičky, je okolí morového sloupu, další čekají na objevení.

Zaniklá místa: dvorek v Divadelní 1, 1a.