Sloupový pomník v železničními náspy a viadukty ohraničeném přednádražním prostoru byl odhalen v roce 1971 jako Pomník 50. výročí založení KSČ. Byl také vzpomínkou na "prvního dělnického presidenta" Klementa Gottwalda, po němž sice bylo pojmenováno zdejší hlavaní nádraží, ale jinak neměl ve veřejném prosotoru žádný památník. Normalizační tlak na ideologickou angažovanost vedl k odstranění tohoto "nedostatku." V roce 1970 navrhl hlavní architekt města Plzně Hynek Gloser několik možných variant na památník v nádražním areálu. Exteriér byl vybrán za nejvhodnější už kvůli památníkové vytíženosti interiéru nádraží. Neskrývaná ideologická propaganda díla plného ideologické symboliky postavená do cesty velkého množství lidí denně procházejících kolem demonstrovala počátek normalizace. Pásový reliéf obepínající pylon s plošným portrétem Klementa Gottwalda byl prvním dílem západočeského rodáka a navrátilce, v té době již známého sochaře Aloise Sopra. Sopr už vytvořil plošný portrét K. Gottwalda - v roce 1958 ve studii medaile pro Novou huť KG. Architekturu pomníku vytvořil Hynek Gloser. Pomník byl odhalen 22. listopadu 1971.

V současnosti je původní pylon nositelem reliéfů M. R. Štefánika, T. G. Masaryka, J, Masaryka a E. Beneše. Pomník je věnován památce Čs. legiím 1. i 2. světové  války.