Podobně, jako při malbě obrazů, také v Plzni pracoval Tytykalo s předem připraveným konceptem, do kterého se následně promítá nálada konkrétního místa.

Na ulici zatím nepracuje malíř dlouho, proto byl pro něho plzeňský mural zajímavou zkušeností a potvrzením, že připravená skica je pouhý začátek a teprve proces ukáže, kam bude výsledné dílo směřovat.

Malíř Jakub Tytykalo ve své tvorbě čerpá jak z vlastní představivosti, tak z celé řady pramenů od mytologie, literatury, psychologie či filosofie. Meyrinkovské kompozice jsou syntézou podvědomí, struktury myšlení, alchymie, symboliky. Umělec do sebe vstřebává nejrůznější vlivy zvenčí, z nichž některé pak zpětně vylézají na povrch jeho obrazů. Fragmentarizované bytosti, zátiší, krajiny i městské výjevy mohou stylově připomenout kubismus i surrealismus. Důležitá je pro autora otevřenost, interpretaci obrazů nechává žít vlastním životem. Po technické stránce kombinuje tradičnější malbu akrylovou barvou, odlehčenější techniku spreje i náznaky koláže.