Skvrňanský hřbitov

Skvrňanský hřbitov

Hřbitov ve Skvrňanech v místní části Zátiší byl založen kolem roku 1900, předtím se pohřbívalo u kostela U Všech svatých. Byl založen na téměř pravidelném trojúhelníkovém půdorysu se třemi vstupy a domem hrobníka. Dominantou je krásná novogotická brána s reliéfem Kristovy hlavy a především kaple Sv. Vojtěcha (původně Sv. Antonína Paduánského) od Rudolfa Štecha, v 90. letech byla přeměněna na kolumbárium. Uvnitř nalezneme malířskou výzdobu od současného umělce Petra Kozla a skleněné vitráže. V noci je kaple nádhěrně osvícena. Hřbitov byl díky své odlehlosti těžce poškozen vandaly a sběrači kovů, a tak mnoho bronzových medailonů a plaket zmizelo a mnoho náhrobků bylo poškozeno. V 70. letech byl navíc téměř ze tří stran obklopen průmyslovými podniky a byl zazděn západní vchod. Jedná se o jediný plzeňský hřbitov, který nemá možnost se nikam rozšiřovat. Umělecky cenné jsou náhrobky v nejstarší části hřbitova - mezi branou a kaplí - je zde několik kamenných plastik z doby těsně po roce 1900, ty jsou především dílem starých kamenosochařských dílen ( František Lev, František Janovský). Většinu novějších náhrobků prováděli klasické kamenické firmy, které známe i z jiných hřbitovů - Loukota, Egermaier, Škarda a další. Skvrňanským kameníkem byl Josef Špeta - má zde vlastní monumentální hrobku, kterou si sám navrhl. Nejvýznamnější a nejmohutnějším pomníkem je pomník Viléma Střízka z roku 1920 od sochaře Vojty Šípa a jedná se o jednu z jeho nejlepších prací. Vilém Střízek byl obětí I. světové války a padl kdesi na Slovensku. Byl synem známého plzeňského lékaře Mudr. Františka Střízka. Nejplodnější plzeňský sochař Otokar Walter měl i na tomto hřbitově dvě své práce. Bohužel obě jsou nezvěstné (byly ukradeny). Jednalo se o sošku V zadumání (alternativní název Žal) na náhrobek stavitele Kouta a reliéfní podobizna vojenského lékaře Dr. Burgeta. Zajímavá je malá skleněná mozaika hlavy Krista na náhrobku z první republiky. Jediný bronzový reliéf symbolizující pochmurné počasí a vítr lámající stromy najdeme na náhrobku Aničky Svobodové, zemřelé 17.11.1937, která byla manželkou profesora Státní průmyslové školy v Hradci Králové. Ze slavných osobností kteří jsou zde pohřbeni stojí určitě za zmínku skvrňanský učitel, divadelní ochotník a libretista Eduard Šimek, dalšího učitele a odborníka na slévárenství Zdeňka Emingera či spisovatelů Josefa Pojara a Rudolfa Hrbka. I když byl tento hřbitov vandalsky těžce poškozen a mnoho náhrobků je zde opuštěných a neudržovaných, je to klidné místo a oáza v jinak rušné a průmyslové části Plzně.