Křížky a vetřelci

Božkov bývalá dlouho samostatná obec, ale nikdy neměla svůj vlastní hřbitov. Občané Božkova byli pohřbíváni až na hřbitov U sv. Jiří v Plzni Doubravce. To se změnilo až v roce 1923.

Jeden z nejmladších plzeňských hřbitovů byl založen nad Božkovem směrem na Červený Hrádek v lese zvaném Vítovky a to na pozemku koupeném od sedláka Filipa. Plán hřbitova vypracoval František Vacek a samotnou stavbu provedl místní rodák stavitel Emil Kryštof. Hřbitov byl slavnostně otevřen 1.5.1923.

Narozdíl od většiny jiných hřbitovů nebyl vysvěcen, obec se rozhodla že to bude tzv. komunální hřbitov, tedy obecní a bez jakéhokoliv vysvěcení. Hřbitov je to dosti rozsáhlý, ukrytý v lese a ještě částečně nezaplněný. Některé náhrobky jsou starší než hřbitov a byly přemístěny ze hřbitova U Sv. Jiří (o čemž se i zmiňuje kronika Božkova).

Uprostřed hřbitova stojí čtverhranná moderní kaple sloužící jako kolumbárium. V mnoha literárních pramenech je možné se dozvědět že byla zasvěcena Všem Svatým.

Ač se jedná o pěkný, udržovaný a vandalsky nepoškozený hřbitov, nenajdeme tu mnoho architektonicky nebo umělecky zajímavých náhrobků. Zaujme pomník obětem z řad DTJ Plzeň Božkov, kde jsou uvedeni všichni zemřeli členové. Jedná se ovšem o kenotaf, a tak zde nikdo z nich není pohřben. Na náhrobku statkáře Jílka najdeme bronzový reliéf Poslední brázda od sochaře Otokara Waltera, stejný pak vytvořil ještě pro jiný náhrobek na Ústředním hřbitově. Jílek byl též poslancem a velmi známým místním činovníkem. Jeho pohřbu se zúčastnilo stovky lidí. Další zajímavý náhrobek je již na opuštěném nečitelném náhrobku a jedná se o stylizovaná boží muka s kaplicí s bronzovou Madonou. Na náhrobku rodiny Kretschmerových je mramorová socha Krista v životní velikosti.

Ještě bychom mohli zmínit známé osobnosti pohřbené na tomto hřbitově a jedním z nich je určitě etnografka Marie Ulčová (1925 - 1998 ) a její otec Augustin Ulč ( 1894 - 1962 ) známý pedagoga a autor cestopisného románu z prostředí dálného Mongolska V prachu cirkusu.