Křížky a vetřelci

Hřbitov v Radčicích byl založen v roce 1939, jedná se tedy o nejnovější plzeňský hřbitov. Stavba začala na jaře téhož roku a slavnostně dokončen a otevřen v červenci 1939. Stavbu provedl stavitel V. Jílek na pozemcích, které byly zakoupeny od místních občanů Barbory Jílkové a Josefa Peloucha. Prvním pohřbeným občanem se stala pětašedesátiletá Barbora Hauerová, manželka zedníka Jana Hauera z Radčic č.p. 37.

Radčice, ač jsou starou obcí nikdy vlastní hřbitov neměly a občané byli pohřbíváni v sousedních Malesicích, které po zabrání Sudet zůstaly německé a to byl jeden z důvodů zřízení hřbitova.

Vpravo od vrat najdeme moderní kapli, s věží a křížem, která dnes již jako kaple neslouží a používá ji jako své zázemí Správa veřejného statku města Plzně. Uvnitř ve věži se nachází prastarý zvon. Jako každý hřbitov má i ten Radčický svůj ústřední kříž, který vyhotovila firma Emanuel Egermaier a byl slavnostně osazen v roce 1941. Jediný zajímavý umělecký náhrobek je reliéf Poslední brázda na náhrobku místního statkáře Jílka. Ze známých osobností, kteří zde našli svůj poslední odpočinek jistě patří například známý sochař, autor mnoha veřejných realizací ve městě Plzni, Břetislav Holakovský.

Před hřbitovem můžeme nalézt dva pomníky. Nalevo od vrat je to pomník obětem 1. světové války od Vojty Šípa, který byl na toto místo přemístěn v roce 1959 a napravo od je druhý pomník, mladší a věnovaný obětem 2. světové války, a pochází z roku 1960.

Radčický hřbitov je krásným a klidným místem a je velmi vzorně udržován.