Křížky a vetřelci

Obec Doudlevce, která je starší než samotné město Plzeň nikdy neměla svůj vlastní hřbitov (a neměla ani svůj kostel). Narozdíl od většiny dalších budoucích městských částí nebyli doudlevečtí občané pohřbíváni u kostela Všech svatých na Roudné ani na Mikulášském hřbitově nýbrž v Liticích. Litický hřbitov je velmi prastarý a Doudlevce byly vždycky přifařeny k Liticím. Proto také mezi Doudlevci a Liticemi bývalo na cestě mnoho křížků, u kterych se zastavovala procesí směřující na litický hřbitov. Některé z nich jsou dodnes zachovány. 

Vše se změnilo až v roce 1922 kdy se rozhodlo, že i Doudlevce budou mít vlastní hřbitov a určilo se místo nad obcí na druhém břehu řeky při silnici směrem na Radobyčice. Hřbitov byl otevřen záhy ještě na podzim téhož roku.

Prvním pohřbeným občanem se stala Barbora Cůbrová a tak dodnes se doudleveckému hřbitovu neřekne jinak než hřbitov U Barbory. Dodnes mezi místními občany se říká že kdo má na kahánku půjde brzy k Barboře. Hrob Barbory Cůbrové už ale dnes na hřbitově nenajdeme, na náhrobku už je jiné jméno.

Hřbitov to byl velmi rozsáhlý s obydlím hrobníka. Prvním hrobníkem byl pan Drozda, poté pan Dudáček. Někdy se tomuto obydlí hrobníka či správní budově říká také kaple (i když ke kapli má architekturou opravdu daleko). Zajímavosti je, že hřbitov nikdy neměl ústřední kříž, který normálně na hřbitovech běžné bývá. Situace se změnila až v roce 2024 kdy byl vystavěn velký nový ústřední kříž.

Jak to bývá u hřbitovů obvyklé, tak i ten doudlevecký byl  několikrát rozšiřován a v roce 1946 přibyl urnový háj a  dalšího velkého rozšíření se dočkal také v průběhu let 2012-2014. Je zde velké množství nových náhrobků a tak se zcela určitě jedná o nejrychleji rostoucí plzeňský hřbitov.

Nenajdeme zde mnoho umělecky cenných náhrobku, na druhou stranu zde najdeme mnoho náhrobku zajímavých spíš po architektonické stránce. Místním kameníkem byl především Josef Hejret.

Zaujme určitě pomník s podživotní postavou v sokolském kroji a to náčelníka zdejšího DTJ Josefa Krafta (10.7.1892 - 30.12.1930) od nejplodnějšího plzeňského sochaře Otokara Waltera, na dalším náhrobku najdeme drobnou plaketku Krista od Josefa Šípa, velký kámen s přitesanými skloněnými větvemi na náhrobku jež vytvořil kameník z Božkova pan Uher. Jsou tu také zajímavé nové náhrobky - kovový kříž se skleněným orámováním nebo buddhistický náhrobek na rovu jistého mladíka.

Ze známých osobností jejichž hrob na tomto hřbitově najdete stojí za zmínku určitě vynikající plzeňský malíř Karel Frauknecht nebo profesor lékařské fakulty, patolog Josef Vaněk. Pod hřbitovem směrem k Tyršovu mostu nalezneme pomník Mistra Jana Husa od Josefa Hejreta, který sem byl přemístěn z druhého břehu Radbuzy.

Doudlevecký hřbitov není po umělecké nebo historické stránce určitě nejzajímavějším plzeňským hřbitovem, ale jedná se zcela jistě o jeden z nejudržovanějších ale také nejvíce navštěvovaných plzeňských hřbitovů, což sami zjistíte hned po první návštěvě tohoto úžasného koutu našeho města.